„Dne 22. 10. 2014 byla ve věci privatizace menšinového podílu ve společnosti OKD z roku 2004 podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 obžaloba na tři osoby,“ uvedl Černý. Znalce viní státní zastupitelství z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za což mu v případě odsouzení hrozí až desetiletý trest. Další dva muži se podle obžaloby dopustili trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Mohou skončit ve vězení až na osm let.
Podle dřívějších informací jedním z podezřelých v kauze je znalec, který vypracoval posudek na ocenění podílu Fondu národního majetku v OKD, a obviněni byli i dva bývalí místopředsedové fondu.
46procentní podíl Fondu národního majetku
Fond národního majetku měl ve společnosti OKD zhruba 46procentní podíl. Média už dříve uvedla, že znalec Rudolf Doucha ze společnosti Vox consult vyčíslil hodnotu státní části firmy na dvě miliardy korun. Fond následně podíl prodal za 4,1 miliardy. Muž ale podle protikorupční policie při svém hodnocení zcela pominul některé složky majetku dolů. Doucha s obviněním nesouhlasí.
Podle deníku Právo dalšími dvěma obviněnými v kauze byli Pavel Kuta a Jan Škurka, kteří údajně připravovali smlouvu o prodeji státního podílu firmě Karbon Invest, přičemž vycházeli z Douchova znaleckého posudku.
Prodej schválila Grossova vláda
Prodej akcií OKD skupině Karbon Invest schválila v září 2004 vláda ČSSD pod vedením Stanislava Grosse. Ministrem financí byl tehdy současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), na kterého podal předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura v dubnu trestní oznámení. Podle něj byl Sobotka zodpovědný za realizaci prodeje a mohl svým postupem poškodit Česko. Transakce podle něj působí tak, že se Sobotka i další členové vlády mohli dohodnout s kupcem, aby prosazoval nejnižší cenu za OKD, „neboli co největší ztrátu a škodu pro stát“. Předseda vlády kritiku už dříve odmítl a iniciativu Úsvitu označil za politickou exhibici.
Podle dubnových informací Mladé fronty Dnes začala privatizaci OKD vyšetřovat v roce 2005 Evropská komise, a to kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká. Stát tak údajně poskytl kupci, tedy firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla podle deníku komise a pak i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy asi 2,5krát více, než byla cena prodejní.
| Privatizace OKD |
|---|
| Část akcií OKD byla na začátku 90. let minulého století prodána v kupónové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát. V následujících letech ale rozhodující vliv získala společnost Prosper Trading, která odkoupila akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu a od měst a obcí regionu. Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil v druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády Miloše Zemana (ČSSD). |
| V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad. V září téhož roku vláda Stanislava Grose (ČSSD) schválila prodej menšinového státního podílu skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI. |
| Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR). Ta nyní patří zhruba z 51 procent společnosti CERCL Mining (bývalá BXR Mining), v níž má Bakala poloviční podíl. Původně patřily BXR Mining téměř dvě třetiny NWR, ale po nedávné restrukturalizaci se její podíl snížil. Zbylé podíly v NWR drží čtyři mezinárodní investiční fondy (M&G, Gramercy, GLG Partners a Ashmore Investments) a další institucionální a drobní investoři. |
| Součástí privatizovaného majetku OKD byly bývalé hornické byty. Okolo 44 tisíc z nich nyní spravuje společnost RPG Byty. Ta je získala od své mateřské firmy RPG Industries, jež byty koupila od společnosti Karbon Invest spolu s OKD. V privatizační smlouvě se Karbon Invest zavázal, že v případě převodu byty nabídne přednostně dosavadním nájemníkům za netržních podmínek, což však neučinil. |
| Koláček, Otava a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla se kvůli svému působení v OKD ocitli před soudem. Podle obžaloby opatřovali na základě obchodních a mandátních smluv výhody své firmě Karbon Invest, a to na úkor OKD a Českomoravských dolů. Soud však v červnu 2009 všechny tři obžalované zprostil viny. |
| Privatizace státního podílu v roce 2004 se týká i aktuální kauza znalce, který v posudku hodnotu firmy údajně podcenil, čímž státu způsobil škodu. Vrchní státní zastupitelství dnes oznámilo, že kvůli tomu podalo obžalobu na tři osoby, jež podle něj státu způsobily škodu více než 5,7 miliardy korun. Jednoho z podezřelých viní žalobci z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku a zbylé dva z porušování povinnosti při správě cizího majetku. |
| Kvůli privatizaci OKD podal letos v dubnu poslanec Tomio Okamura (Úsvit) trestní oznámení na současného premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), jenž byl v době privatizace ministrem financí. Transakce z roku 2004 podle Okamury působí tak, že se Sobotka i další členové vlády mohli dohodnout s kupcem, aby prosazoval nejnižší cenu za OKD. Sobotka kritiku odmítl, stát podle něj své akcie prodal za tržní cenu. |
| Podle dubnových informací deníku Dnes začala privatizaci OKD vyšetřovat v roce 2005 Evropská komise, a to kvůli podezření, že prodejní cena byla příliš nízká. Stát tak údajně poskytl kupci, tedy firmě Karbon Invest, nedovolenou podporu. V té době měla komise a pak i Sobotkovo ministerstvo k dispozici posudek, který cenu za státní podíl stanovil na 10,3 miliardy korun, tedy asi 2,5krát více, než byla cena prodejní. Premiér chybu odmítá. |
