Ministerstva a kraje usilují především o investice do dopravy. Dostálová celý investiční plán však nadále tají

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Ministerstvo dopravy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Klára Dostálová
4
Fotogalerie

Národní investiční plán, který slíbil vytvořit premiér Andrej Babiš (ANO), stále není dokončen. Nejsou známé ani požadavky ministerstev, krajů a měst, které vyplynuly z loňských vládních cest do regionů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nicméně zveřejnila procentuální rozdělení požadavků podle oblastí. Jasně vede doprava.

Národní investiční plán obsahuje podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun do roku 2030. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla na konferenci Setkání lídrů samospráv, že zdaleka nejvíce peněz chtějí rezorty, kraje a obce na dopravu, dále na vzdělání či zdravotní péči. „Pro nás představuje plán obrovský potenciál pro vyjednávání dalšího období čerpání evropských fondů,“řekla Dostálová.

Stát chce do roku 2022 rozdělit na investicích 1,23 bilionu korun. Rada vlády pro veřejné investování má za úkol určit, které projekty je možné v tomto období uskutečnit. Jedná o tom už od začátku roku, výsledky však zatím žádné nezveřejnila. Z požadavků ministerstev spadá podle Dostálové takřka sedmdesát procent na dopravu, ať už železniční nebo dálniční. Dále chtějí rezorty peníze na ochranu životního prostředí, veřejnou správu, bezpečnost či zdravotnictví.

Made with Visme Presentation Maker

Podobná situace je u krajů, kde 69 procent požadavků směřuje do dopravy. Kraje mají totiž na starosti silnice II. a III. třídy. „Od roku 2015 kraje dostávají od státu peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Každý rok ale o to musíme bojovat,“ postěžovala si poslankyně, hejtmanka a šéfka Asociace krajů poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Krajům se totiž až na jaře podařilo vyjednat získání čtyř miliard na opravu silnice, v minulých měsících narážely především na neochotu Schillerové, která jim chtěla dát o polovinu méně. Podle Vildumetzové by se tyto příspěvky měly ukotvit. Hejtmani dále požadují peníze na zdravotní péči, například na platy lékařů a sester, a také na vzdělání.

Dopravu, především na místních komunikacích, akcentují také obce a města, tvoří 60 procent jejich požadavků. Dále starostové akcentují životní prostředí, například v boji proti suchu a nedostatku vody. Města a obce žádají také peníze pro zlepšení služeb občanům a pro rozvoj kultury a péči o památky.

Starostové a hejtmani by podle svých slov uvítali, kdyby byl plán dokončen. „Bylo by vhodné, kdyby se stát zapojoval do strategických investic obcí. Národní investiční plán, kdyby skutečně vstoupil v život a byl využíván, by mohl být velkou pomocí pro plánování na úrovni měst a obcí,“ řekla například primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Podle Vaňkové žijí starostové každý rok v nejistotě, zda dostanou na akce a projekty příspěvek od státu.

Pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě) zase vládu žádá, aby zohlednila požadavky hlavního města. „Vláda byla ve všech regionech, ale nebyla v Praze,“ řekl s tím, že Praha potřebuje pomoci především s velkými dopravními stavbami.

Předložení investičního plánu, podle kterého se sestavuje i státní rozpočet na příští rok, opakovaně požadovali po Babišovi například Piráti či ODS. Premiér ho odmítl vydat s tím, že je to interní dokument. Piráti už premiérovi pohrozili kvůli plánu správní žalobou.

Není zatím jasné, z čeho se budou investice platit. Peníze by měly podle Babiše pocházet ze státního rozpočtu a evropských dotací. „Diskutovali jsme i možnost úvěru u Evropské investiční banky,“ řekl před časem Babiš. Další z možností je podle premiéra investování v rámci společných podniků se soukromníky. „Požádali jsme Hospodářskou komoru, aby nám připravila analýzu, u kterých investic bychom společné podniky mohli uplatnit,“ řekl v lednu Babiš.