Mizí oficiální pracovní doba, začíná syndrom neustálé pohotovosti. Jak proti němu zakročit?

Práce na dálku

Práce na dálku Zdroj: ČTK

Loni představila Evropská unie návrh směrnice o právu být offline mimo pracovní dobu. Právo odpojit se chtějí prosadit i české odbory. Někteří odborníci se ovšem domnívají, že nová legislativa problém nevyřeší a že digitální hygienu má každá firma mít ve vlastní režii. „Jakákoli směrnice nemůže pomoci si nastavit vlastní životní priority nebo přemoci strach říci ne,“ konstatuje ředitel vzdělávací firmy Madio Petr Štěpáník a nabízí několik praktických rad, jak se zbavit syndromu „neustálé pohotovosti“.

Evropský návrh směrnice, s nímž přišla Komise začátkem minulého roku, stanovuje, že „zaměstnanec má právo mimo pracovní dobu se odpojit od všech komunikačních kanálů či nereagovat na žádosti o kontakt ze strany zaměstnavatele“. To znamená, že pracovník si ve svém volnu může vypnout například telefon, anebo dokonce odmítnout hovor, pokud mu volá nadřízený či kolega. Zároveň za to nesmí být v práci diskriminován či trestán. Právo být offline už zavedly některé členské země, například jihoevropské státy nebo sousední Slovensko.

Hlavním impulzem pro vznik evropské směrnice byly nové statistiky z dob pandemie. Z nich plynulo, že 27 procent lidí na homeofficu pracuje ve svém volném čase a strmě se zvyšuje počet duševních onemocnění.

Syndrom trvalé pohotovosti, kdy zaměstnanec neustále kontroluje poštu nebo reaguje na pracovní maily i mimo pracovní dobu, je podle Štěpáníka skutečně hojně diskutovaným tématem v prostředí manažerů. „Ze zkušenosti můžu říci, že syndrom trvalé pohotovosti, v nějaké své podobě, rezonuje u většiny z nich,“ podotýká odborník a dodává, že trvalou pohotovost často doprovází i další nebezpečný syndrom FOMO (angl. Fear of missing out), tedy strach ze zmeškání nebo strach, že o něco přijdeme.

Ani ten směrnice podle Štěpáníka nevyřeší. Jedním z důvodů je skutečnost, že cílí hlavně na vedoucí pracovníky, přestože se za syndromem trvalé pohotovosti často skrývá neschopnost samotných zaměstnanců nastavit si osobní hranice. „Často nám klienti popisují, že oni sami dělají aktivní kroky k tomu, aby byli v obraze, kontrolují e-maily, odpovídají na SMS zprávy. Navíc emailové schránky pracovníkům neplní ve většině jejich vedoucí, ale například zákazníci nebo dodavatelé, kterým by asi daná směrnice nemohla zakázat odeslat email v jejich vlastní pracovní době,“ shrnuje.

Dalším argumentem proti plošné regulaci je odlišné nastavení pracovních dob v jednotlivých firmách a oborech. „U svých klientů se často setkáváme s popisem pracovních pozic, ve kterých se očekává, že zaměstnanec bude dostupný i mimo svou pracovní dobu. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel, podle zákoníku práce, po zaměstnanci požadovat, v případě, že se o tom se zaměstnancem dohodne,“ vysvětluje a dodává, že v tomto případě by byla jednotná regulace přinejmenším obtížná. Rovnováha práce a osobního času by podle odborníka měla vycházet z osobních hranic každého zaměstnance a dovedností si je spolu s vedením efektivně nastavit. Tomu mohou pomoct následující rady.

Ďábel je v detailech

V první řadě si odborník doporučuje zavést drobné rituály, které člověka odstřihnou od pracovních a digitálních podnětů. „Stanovte si místa, kde budete doma mít uložený vypnutý notebook tak, abyste ho neměli na očích. Vypněte si vyzvánění před vsunutím klíče do dveří domu. Zaveďte systém košíku, do kterého si během večeře odložíte mobilní telefon s vypnutým vyzváněním,“ uvádí odborník možné cesty, jak se vyhnout digitálním připomínkám práce.

Pomohou koníčky

Větší schopnosti se soustředit na „tady a teď“ pomůže čas strávený oblíbenou činností. „Je dobré se začít věnovat koníčkům, při kterých je těžké mít myšlenky jinde než právě u nich,“ doporučuje Štěpáník. Může to být sport, luštění křížovek nebo skládání stavebnic spolu s dítětem.

Nenechte se odradit kolegy

Snaha o digitální detox se nejdřív nemusí setkat s pochopením okolí. Nenechte se tím odradit. Negativní reakce kolegů nebo nadřízeného může souviset s jeho vlastní neschopností se odpojit. „Někdy se setkáváme s pocity naštvání vedení nad tím, že někteří pracovníci jsou schopni si úspěšně nastavit hranice svého pracovního života. Jakoby si přejí, aby byli v trvalé pohotovosti. Když to tak mám já, tak ať to tak mají i ostatní,“ líčí příklad odborník.

Podpora ze strany leaderů

Je naopak důležité, aby vedoucí pracovník pravidelně oceňoval snahu svých podřízených o rovnováhu mezi prací a volnem. A byl jim inspirací. „Například za ocenění stojí to, že kolega věci stihl vyřešit v pracovní době, nebo že vám kvůli tomu zavolal až druhý den v pracovním čase, nebo obyčejné sdílení toho, co kdo dělal ve svém osobním volnu a co mu na tom dělá radost,“ uvádí příklad Štěpáník.

Technická podpora

Vyhnout se syndromu pohotovosti pomůže i správné nastavení technických nástrojů. Příkladem může být generování reportů jen v pracovní době, nebo jen z IP adres v kancelářích. „V Madio například sami používáme jednoduché pravidlo, které může management nastavit ve velké i malé společnosti. V emailovém klientovi máme vypnuté automatické stahování emailů a notifikace na ně. Pokud tedy někdo chce číst nové emaily, musí vědomě klienta otevřít, stáhnout si e-maily a pak je teprve číst,“ popisuje Štěpáník.