Nejvyšší soud přezkoumá tresty v kauze zneužití Vojenského zpravodajství

Petr a Jana Nečasovi na ruské ambasádě (9.5.2019)

Petr a Jana Nečasovi na ruské ambasádě (9.5.2019) Zdroj: ČTK

Zpravodajec Jan Pohůnek a dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník přicházejí k soudu, kde si vyslechli osvobozující rozsudek
Milan Kovanda
Odvolací soud zrušil rozsudky pro Janu Nečasovou a lobbistu Ivo Rittiga
Manželé Petr a Jana Nečasovi během příchodu na oslavu 78. narozenin exprezidenta Václava Klause (19. 6. 2019)
5
Fotogalerie

V kauze zneužití Vojenského zpravodajství podali dovolání všichni čtyři aktéři odsouzení k podmíněným trestům. Nejvyšší soud tak přezkoumá rozsudky nad někdejší šéfkou kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) a bývalými zpravodajci Ondrejem Páleníkem, Milanem Kovandou a Janem Pohůnkem. Vyplývá to z databáze InfoSoud.

Obvodní soud pro Prahu 1 postupně od června do září obdržel čtyři dovolání, o některých už média informovala. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý řekl, že žalobci mimořádný opravný prostředek nevyužili. Z toho plyne, že dovolání podali všichni odsouzení.

Nyní by měl obvodní soud, který případ řešil jako první instance, předat dovolání spolu se spisem Nejvyššímu soudu do Brna.

Nečasová dostala u odvolacího soudu tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Státní zástupce se pro čtveřici naopak domáhal nepodmíněných trestů vězení.

Podle odvolacího senátu Městského soudu v Praze byly původně uložené podmíněné tresty v rozpětí 18 měsíců až dvou let a pětileté zákazy činnosti nepřiměřeně mírné. Zároveň však neshledal důvody pro uložení nepodmíněných trestů.