Nevyužitý potenciál žen brzdí ekonomiku, kvóty ale nepomůžou, tvrdí Svaz průmyslu
Nedostatečně využitý potenciál žen je jednou z bariér růstu české ekonomiky. Ženy jsou v Česku i v EU stále hůře placené než muži a jsou i méně zastoupené ve vedení firem. Shodli se na tom účastníci dnešního kulatého stolu Svazu průmyslu a dopravy, jehož se zúčastnila komisařka Evropské komise pro spravedlnost, ochranu a práva spotřebitelů, rovnost žen a mužů Věra Jourová. Svaz je ovšem proti plošným kvótám na zastoupení žen v různých pozicích.
"Svaz průmyslu nebude podporovat mzdovou nerovnost mezi muži a ženami, protože k ní není žádný důvod. Jinou otázkou jsou kvóty, nepodporujeme jejich plošné zavedení. Do některých pozic totiž najít ženy nelze," uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.
Rozdíl v odměňování žen a mužů je v rámci EU 16,1 procenta. V Česku je to 22,1 procenta a jde o druhý nejvyšší rozdíl v unii. Důvodem jsou podle Jourové péče žen o rodinu, segregovaná zaměstnání s nízkými platy, například učitelky či zdravotní sestry, přímá diskriminace i malé sebevědomí žen.
Ženy také nejsou dostatečně zastoupeny ve vedení firem. Ve statutárních orgánech největších podniků v Česku je jich 10,4 procenta a v dozorčích radách největších českých akciových společností 14,4 procenta.
"Evropa přichází ročně o 320 miliard eur (8,64 miliardy korun), protože nejsou vytvořeny podmínky pro ženy, aby sladily svůj pracovní a soukromý život. Ženy pro byznys představují obrovský potenciál, vnášejí do něj nové talenty, pohledy a životní zkušenosti a často pozitivně ovlivňují firemní kulturu," uvedla Jourová.
Upozornila však na to, že zavedení evropské směrnice pro kvóty je na 'mrtvém bodě', protože se pro její schválení nedaří přesvědčit některé země. Jourová podle svých slov otevře 'druhou frontu', která spočívá v tlaku na zaměstnavatele a firmy.
Evropská komise přijala novou genderovou strategii na léta 2016 až 2019 a nastavila několik priorit, mezi něž patří právě vyšší zapojení žen na trhu práce a v rozhodovacích procesech a snížení rozdílu mezi platy žen a mužů. Svaz průmyslu dává přednost principu dobrovolnosti.
"Byznys moc nefandí regulacím a zásahům do podnikových politik. Logicky každou novou iniciativu musí vztáhnout ke svému podnikatelskému modelu a výslednému profitu. Byznys musí sám poznat, že politika diverzity přináší do firem kreativitu a inovativní přístupy, a přispívá tak k jejich růstu a konkurenceschopnosti," uvedl Rafaj.
Příkladem dobré praxe je Česká spořitelna. Ta společně s celou skupinou Erste chce mít do roku 2019 ve vrcholném managementu až 35 procent žen. Podle platformy Byznys pro společnost má právě pojišťovnictví, ale i vodohospodářství či rekreační průmysl ve vedení společností nejvyšší podíl žen. Naproti tomu nejméně jich je ve statutárních orgánech v těžbě či stavebnictví.
