NKÚ: Finance neoprávněně platily festival Karlovy Vary nebo Pražské jaro

Festival Karlovy Vary

Festival Karlovy Vary Zdroj: ctk

Ministerstvo financí v roce 2013 rozdělilo 2,3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS), přestože na to nemělo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) právo. Resort ale podle kontrolorů platil projekty, které měly spadat pod jiné úřady, například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Febiofest nebo Pražské jaro.

Z VPS se mají hradit výdaje, které mají všeobecný charakter a nespadají do působnosti jiného úřadu. Součástí VPS je i vládní rozpočtová rezerva, která slouží k pokrytí nezbytných a neočekávaných výdajů.

Kontrola ukázala, že ministerstvo z ní uvolnilo 442,9 milionu korun na úhradu výdajů, které byly předvídatelné nebo u kterých neověřilo, jestli příslušní správci kapitol nejdřív hledali prostředky ve vlastních zdrojích, což by podle rozpočtových pravidel měli.

Ministerstvo ale se závěrem NKÚ nesouhlasí. „Vláda, potažmo ministr financí, jsou dle zákona oprávněni rozhodovat o použití prostředků ve vládní rozpočtové rezervě na rozpočtově nezajištěné potřeby a nezbytné či nepředvídatelné výdaje,“ sdělil mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Žádosti jsou prý dlouhodobě a důsledně ministerstvem prověřovány. „To nic nemění na tom, že vláda má oprávnění rozhodnout o použití prostředků dle svého uvážení,“ podotkl Ležatka.

Platilo za školství

Ministerstvo zahraničních věcí tak podle NKÚ získalo 124,5 milionu korun, z čehož 75 milionů bylo určeno na příspěvky mezinárodním organizacím. „Tyto příspěvky ovšem patří mezi mandatorní výdaje resortu,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Ministerstvo kultury údajně získalo v rozporu s rozpočtovými pravidly 50,5 milionu korun. Z vládní rozpočtové rezervy získalo také 17 milionů korun na pořádání části oslav výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, které ovšem plánovalo již od roku 2012. Ve všech případech šlo podle NKÚ o předvídatelné výdaje.

Téměř 355 milionů korun ministerstvo financí zaplatilo za dva programy spadající pod takzvaný Informační systém programového financování. Vyplatilo 93,4 milionu korun na regionální školství, přestože tyto výdaje by podle kontrolorů mělo hradit ministerstvo školství, případně obce a kraje.

„Navíc neexistuje jasná metodika pro výběr akcí, které budou do programu zařazeny, a o jejich zařazení rozhodoval ministr financí,“ uvedl NKÚ. Ležatka podotkl, že v tomto případě současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zavedl transparentní pravidla pro výběr projektů v rámci posílení kapacity základních škol v oblastech trpících suburbanizací.

Neexistující kritéria

Celkem 261,3 milionu korun pak ministerstvo vydalo na program nazvaný Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR. O uvolnění 103,4 milionu korun přitom rozhodl ministr financí, i když to podle NKÚ neumožňovala pravidla schválená rozpočtovým výborem Sněmovny. „Ani u tohoto programu není jasné, na základě jakých pravidel byly akce do programu zařazeny a jak bylo rozhodnuto o objemu přidělených financí,“ podotkla Málková. Takové rozhodování o obou programech pokládá NKÚ za netransparentní.

„Vzhledem k výše uvedeným zjištěním považuje NKÚ za nadbytečný převod prostředků určených na obsluhu státního dluhu ve výši dvou miliard korun do kapitoly VPS. Tyto prostředky mohlo ministerstvo financí využít na snížení schodku státního rozpočtu,“ dodal Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle Ležatky je ministr financí oprávněn využít rozpočtová opatření z kapitoly Státní dluh na zajištění rozpočtově nezajištěných potřeb, tedy například zajištění vyšších odvodů do rozpočtu EU na konci roku 2013. „Dovozování, že by tyto prostředky mohly být použity na snížení státního dluhu, je mylné,“ dodal Ležatka.