Výzva prezidenta Petra Pavla, aby Česká republika po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel v novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
„Případné přijetí eura je bytostně politickou záležitostí a je tudíž naprosto v pořádku, že vrcholný politik vysloví svůj názor. Evropská měna zajisté představuje určitý mezinárodně-politický symbol, což ji může v něčích očích činit atraktivní. Její ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný,“ míní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. Ekonomika eurozóny v uplynulých dekádách svým výkonem rozhodně neoslňovala a vstup zemí podobných Česku do ní jim nepřinesl zaznamenatelný růst prosperity. Dosavadní zkušenosti tedy podle něj neprokazují žádný významnější blahodárný vliv eura na ekonomiku.
„Ekonomicky na přijetí eura připraveni nejsme, na konci dne však půjde především o politické rozhodnutí,“ doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. Krátkodobě způsobí ekonomickou bolest, ale dlouhodobě může podle něj přinést jisté výhody. Prostředí se bude muset změnit, ale aktuálně by přijetí eura mohlo přinést spíše negativa. Například boj s inflací je schopna provádět efektivněji Česká národní banka. Důraz by měl být tedy kladen na dopady hospodářské, nikoliv na závazky politické, poznamenal expert.
Místopředseda představenstva investiční společnosti Atris Tomáš Jícha podporuje přijetí eura, a je proto rád za otevřenou výzvu prezidenta. „Přiznejme si, že čím dál větší část české ekonomiky je již přímo navázána na euro. Například bankovní financování na bázi eura je již zcela běžné. V oboru nemovitostí je obvyklé, že nájemné je navázáno na euro. O zjednodušení pro dovozce a exportéry není třeba mluvit,“ dodal.
„Členství v Evropské unii znamená závazek přijetí eura. Není správné, když dvacet let od vstupu do Unie se této otázce stále vyhýbáme. V tom smyslu je apel prezidenta pro otevření debaty správný,“ uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Byl by ale raději, pokud by výsledek debaty byl třeba parametrický plán, že Česko do eurozóny vstoupí, až podmínky členství budou pevné, neměnné a tvrdé. V žebříčku zemí Evropské unie jsou členové eurozóny jasně silně zadlužení a nečlenové zadluženi méně, připomněl Dohnal.
Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly o tom, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
VIDEO: České měně se povedl knock out eura, je ale u konce s dechem
