„Dá se říci, že v domácnosti, kde je počítač, je používán internet,“ sdělila Romana Malečková z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Internet používají Češi i nadále nejčastěji k e-mailové korespondenci, vyhledávání informací o zboží a službách a čtení on-line zpráv. Více než třetina Čechů (34 procent) použila internet pro nákup zboží nebo objednávku služby. To je desetkrát více než před deseti lety. Meziročně počet nakupujících vzrostl o 300 tisíc na tři miliony. Nakupování přes internet je oblíbenější u mladších a vzdělanějších Čechů.
„Velké oblibě se těší také ve skupině žen na rodičovské dovolené,“ komentovala výsledky Malečková. Nejčastěji nakupovaným zbožím celkově je oblečení, obuv a módní doplňky, na druhém místě jsou vstupenky na kulturní a sportovní akce. „Z hlediska využívání internetu platí, že jej častěji využívají mladší věkové skupiny, i když každoročně stoupá podíl uživatelů internetu i mezi seniory. Zároveň lze také konstatovat, že muži internet využívají častěji než ženy,“ upřesnila Malečková.
Z výsledků průzkumu také vyplývá, že téměř všechny domácnosti jsou k internetu připojeny vysokorychlostně. „Dříve nejrozšířenější typ připojení prostřednictvím pevné telefonní linky v posledním sledovaném roce uvedly čtyři procenta domácností,“ řekla Malečková. Podíl domácností s Wi-Fi připojením se zvýšil z 22 na 50 procent, množství bytů s připojením přes ADSL nebo kabelovou televizi naopak mírně kleslo na 22 a 21 procent.
Mírně za Evropou i za Slovenskem
V evropském srovnání za rok 2012 vzhledem k rozšíření počítačů v domácnostech Češi mírně zaostávají za průměrem Evropské unie: 72,5 ku 77,9 procenta. V případě rozšíření vysokorychlostního internetu se však k unijnímu průměru 71,9 procenta již přiblížili.
V obou srovnávacích kategoriích Čechy předstihli Slováci. Podle zdroje deníku E15, který si přál zůstat v anonymitě, jsou však údaje ze Slovenska spíše diskutabilní. Pokud jde o regionální výskyt, bylo v roce 2012 nejvíce domácností s internetem ve Středočeském kraji včetně Prahy a Jihomoravském. „Jde o kraje s velkými městskými centry,“ dodala Malečková. Na opačném konci žebříčku skončily Liberecký a Znojemský kraj.
