V roce 2022 dosáhne růst české ekonomiky až 4,3 procenta, mzdy reálně porostou. Vyplývá to z odhadů podnikatelských svazů. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.
„Firmy rok 2022 vyhlížejí navzdory aktuálním problémům poměrně optimisticky. Čekáme, že rok 2022 přinese zrychlení tempa ekonomického oživení České republiky zhruba na úrovni čtyř procent. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku,“ řekl analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Podle poslední prognózy Hospodářské komory vzroste HDP ČR v příštím roce o 4,3 procenta. „Křehký hospodářský růst ale bude v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice ČNB a rozumné rozpočtové politice vlády,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Dodal, že mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš však považuje za realističtější růst kolem tří procent. Reálné mzdy podle něj dál porostou, ale nižším tempem než dosud. Připomněl, že důvodem není produktivita, ale nedostatek pracovníků.
„Výkonnost českých firem ovlivní řada faktorů. Pokud vláda zavede nová či přísnější restriktivní opatření proti šíření covid-19, může to být pro řadu firem a malých podnikatelů, kteří již nyní balancují na hraně ekonomického přežití, likvidační,“ upozornila Radomíra Harantová z Unie malých a středních podniků. Firmy podle ní vyčkávají, jak se situace bude vyvíjet. Většina z nich se obává platební neschopnosti, nízkého odbytu, vyčerpání zásob a nestability dodavatelského řetězce, politických překážek a zvyšujících se cen vstupů.
Firmám teď podle Čížka nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Rostoucí náklady tak snižují ziskovost části českých podniků. Další rizika jsou spojena například s vývojem pandemie či rychlostí stabilizace dodávek některých vstupů na světových trzích, míní Čížek. Oproti tomu Jaroš vidí pro výkonnost v porovnání s minulými lety jako nejzásadnější vývoj cen energií.
Mezi podnikateli panují podle Harantové velké obavy, že i nová vláda může mít tendence ještě více zpřísnit daňový režim, aby získala více peněz do státního rozpočtu. Všichni podnikatelé vědí, že problémem nejsou pouze vysoké daně, ale i způsob jejich výběru. Příliš dlouhé zadržování vratek DPH a vysoké zálohy na daně komplikují firemní cash-flow. „Na globální úrovni bude klíčovým faktorem, a to zejména pro firmy působící v průmyslu a výrobě, otázka stability dodavatelských řetězců a dopady energetické krize,“ podotkla.
