Sto dní vlády: Rozpočet, personální otřesy i krize na Blízkém východě provázely návrat Babišova kabinetu
- Kabinet se v prvních měsících zaměřil na rychlé kroky v rozpočtu i státní správě.
- Vedle legislativy řešil také první mezinárodní krizi.
- Politologové upozorňují na styl řízení, který může ovlivnit další vývoj vlády.
Prvních sto dní vlády Andreje Babiše (ANO), složené z ANO, SPD a Motoristů, přineslo kombinaci rychlých legislativních kroků, výrazných personálních změn i první mezinárodní krizi. Kabinet, který se ujal funkce v polovině prosince, prosadil mimo jiné státní rozpočet, reorganizoval část státní správy a řešil repatriaci občanů z Blízkého východu. Politologové upozorňují, že vládnutí zatím postrádá systematičnost a nese znaky silně centralizovaného řízení.
Jedním z hlavních kroků kabinetu bylo schválení státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Opozice i Národní rozpočtová rada upozornily, že výše schodku může porušovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, což ministryně financí Alena Schillerová odmítla. Kritiku vyvolaly také nízké výdaje na obranu, u nichž existují obavy, že Česko nesplní závazky vůči NATO. Vláda zároveň splnila slib převést poplatky za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát a ve Sněmovně podpořila novelu, která má vrátit odvody živnostníků na sociální pojištění na loňskou úroveň.
Kabinet se zároveň vymezil vůči některým evropským politikám. Odmítl systém emisních povolenek ETS 2 i migrační pakt v současné podobě a plánuje usilovat o jejich změnu. Vláda pokračovala v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině, avšak bez dalšího financování z českého rozpočtu, a snížila rétorickou podporu napadené zemi. Podle premiéra není Ukrajina prioritou vlády, na rozdíl od přístupu předchozího kabinetu Petra Fialy.
Výměny na vysokých postech
Výrazným rysem prvních měsíců vládnutí byly rozsáhlé personální změny. Skončili například šéfové společností Česká pošta, Lesy ČR, Mero, ČEPS či Všeobecné zdravotní pojišťovny, vedení se změnilo také v několika fakultních nemocnicích. Kabinet zrušil některé poradní orgány, včetně Národní ekonomické rady vlády, a vytvořil nový post ministra pro sport, prevenci a zdraví. Personální otázky se promítly i do vztahů s prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat původního kandidáta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.
První větší krizí vlády se stala situace na Blízkém východě po úderech Spojených států a Izraele v Íránu. Kabinet organizoval repatriační lety pro české občany, přičemž během dvanácti letů se vrátilo přes 1500 lidí. Opozice však kritizovala způsob komunikace vlády a její postup označovala za chaotický. Podle politologa Aleše Michala se zde projevil typický styl řízení premiéra: „Komunikace vlády byla chaotická. Za 100 dnů vládnutí to zatím byla největší ,hmatatelná' krize, kterou si vláda prožila, a Andrej Babiš k jejímu řešení přistoupil obdobným způsobem, jako přistupoval k řešení covidové pandemie,“ dodal.
Politologové zároveň upozorňují na nedostatek koncepčnosti v legislativním postupu kabinetu. Podle Davida Jágra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vláda sice slibovala rychlou legislativní aktivitu, skutečný vývoj ale zatím podle něj neodpovídá systematickému plánování. „Dosavadní vývoj tak spíše než systematickou a koncepční práci připomíná bouři ve sklenici vody," uvedl Jágr. Kritiku vyvolává i skutečnost, že řada návrhů je předkládána jako poslanecké iniciativy, čímž se vyhýbají standardnímu připomínkovému řízení.
Politologové upozorňují také na pokračující centralizaci moci v rukou premiéra a časté názorové obraty. Zároveň poukazují na to, že menší koaliční partneři SPD a Motoristé zatím nepřišli s výraznějším pozitivním programem a v klíčových momentech zůstávají ve stínu hnutí ANO.
VIDEO: Akcie ČEZ by si na burze mohly udržet své místo i po zestátnění, připouští Havlíček v pořadu FLOW.
