Nejsem prezident opozice, řekl v bilančním rozhovoru Petr Pavel. Zvažuje druhou kandidaturu
- Prezident Petr Pavel odmítl označení za „prezidenta opozice“ a uvedl, že chce s vládou Andreje Babiše udržovat korektní a věcné vztahy.
- Upozornil, že demokracie v Česku zatím ohrožena není, některé kroky vlády by ji však podle něj mohly oslabit.
- Pavel zároveň připustil, že při dostatečné podpoře občanů zváží kandidaturu na druhý mandát v roce 2028.
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi v neděli řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
„Nebyl jsem, nejsem a nebudu prezidentem opozice,“ prohlásil Pavel. Pro vládní koalici je podle něj sice užitečné, že ho označuje za hlavu opozice, sám ale toto označení považuje za nesmysl. Řekl, že nehodlá kabinetu jeho kroky komplikovat za každou cenu, ale chce dělat vše, co bude ve prospěch ČR.
Poslední rok ze tří let ve funkci hlavy státu pokládá prezident za nejtěžší i s ohledem na sestavání nynější vlády ANO, SPD a Motoristů. I přes pochybnosti, které měl, pokládá své kroky za správné. Babiš podle Pavla dodržel to, na čem se domluvili, stejně tak dodržel svůj díl dohody.
„Myslím, že není jeho (Babišovou) snahou, ale ani mojí, abychom vztahy vyhrocovali. Že máme na řadu věcí odlišný pohled, je zřejmé. Myslím, že jsme zatím dokázali ty názorové rozdíly komunikovat především v rozhovoru jeden na jednoho a ne veřejně,“ dodal prezident. Dosavadní vzájemnou komunikaci označil za korektní.
Demokracie v ČR podle Pavla zatím ohrožena není a neerodují ani její základy, i když některé kroky například ve formě omezování nezávislosti médií, nerespektování závazků předchozí vládou nebo změn služebního zákona k tomu podle něj mohou vést. Pokud se společnost přestane starat o demokracii, tak ta může být nahrazena jistou formou autokracie, míní Pavel.
Podle prezidenta je v zájmu ČR, aby byla součástí zemí, které budou tvořit základ nové Evropy. Narážel tak na snahy některých států o vytvoření vícerychlostní Evropské unie. Opak by měl podle Pavla pro Česko fatální následky.
Druhý mandát ještě zváží
Prezident Pavel zopakoval, že při dostatečné podpoře občanů a dobrém zdraví vážně zváží kandidaturu na druhý prezidentský mandát. Další prezidentské volby budou v roce 2028.
„Bude-li poptávka u občanů a bude dostatečná podpora pro zvolení a zdraví moje a mojí rodiny, účast velice silně zvážím,“ uvedl Pavel. Případné rozhodnutí nechce odkládat na poslední chvíli, tedy 66 dnů před dnem voleb. „Rozhodně bych to nechtěl natahovat do nejzazšího termínu, ale myslím si, že zatím je ještě čas,“ dodal.
Pavel připomněl, že jedním z faktorů jeho rozhodování bylo i to, že očekával, že se za jeho prvního mandátu začnou profilovat další výrazní kandidáti napříč politickým spektrem. „Žádný takový kandidát se zatím nejeví, tak mi nezbývá než o tom vážně uvažovat,“ řekl.
Podobné zvážení své kandidatury Pavel zmínil v druhé polovině února na debatě se žáky Základní školy generála Františka Fajtla. „Bude-li podpora stále taková, jako je teď, a budu cítit, že to nedělám jen s vlastní motivací, ale že mnoho lidí vnímá pozitivně, co dělám, pak o tom budu velice vážně uvažovat,“ uvedl tehdy.
„Pokud po mé službě poptávka bude, odložím stranou všechno, co bych radši dělal, a budu dělat to, co budu považovat za užitečné a správné,“ konstatoval v únoru prezident. I tehdy zmínil, že hlavní podmínkou pro jeho opětovnou kandidaturu na hlavu státu je zdraví jeho a jeho rodiny.
Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami. V posledním roce však podle dat analytického ústavu STEM narostl dojem, že prezident příliš zasahuje do vnitropolitického dění.
Podle STEM na přímou otázku, zda důvěřují prezidentovi, odpovědělo kladně 57 procent respondentů. Pavel se tak výrazně přiblížil své zatím nejvyšší podpoře. Několik měsíců po zvolení měl prezident podle průzkumu důvěru 60 procent veřejnosti. V následujících dvou letech se snížila, přesto po celou dobu mandátu zůstala nad polovinou.
