„Snížením očekávaného tempa růstu HDP v příštím roce na jedno procento se ministerstvo zařadilo do dolní poloviny současného spektra odhadů. Vyznění prognózy je ale ještě pesimističtější, jelikož se zdůrazňuje vychýlení rizika směrem k ještě nižšímu výkonu ekonomiky včetně možnosti opakování extrémní recese z roku 2009,“ říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Tento přístup podle něj nelze vzhledem k velkým současným nejistotám kritizovat.
„Osobně bych ale očekával aspoň mírně lepší výsledek u nominálního růstu HDP, a to díky lepším směnným relacím při zastavení růstu cen komodit a energií v prostředí nižší globální poptávky. Také se domnívám, že český reálný růst HDP mírně překoná růst v eurozóně, kde bude postižen recesí a fiskální restrikcí některých jižních zemí. Můj mírně odlišný pohled se ale týká jen relativních veličin (reálný versus nominální HDP, eurozóna versus Česko), zatímco z hlediska absolutního výkonu české ekonomiky je nejdůležitějším faktorem situace v eurozóně,“ dodal.
Rozhodujícím faktorem, který způsobil zhoršení odhadu proti červencovým číslům je výrazné zhoršení globální ekonomické situace. Další vývoj české ekonomiky bude podle prognózy do značné míry záviset na tom, zda, jak rychle a s jakými následky se podaří vyřešit současnou situaci v problémových zemích eurozóny. V současné situaci nelze s naprostou jistotou vyloučit ani extrémní možnost opakování recese v podobě z přelomu let 2008 a 2009, uvádí se v materiálu.
„Byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok česká ekonomika rostla jedním procentem. Obávám se, že tomu tak nebude a že lednová prognóza bude výrazně horší než říjnová,“ říkal už včera ministr financí. Říjnová prognóza bude podle Kalouska znamenat výpadek na straně příjmů státního rozpočtu na úrovni 17 až 18 miliard korun, což ještě lze vyřešit úsporami na výdajové straně rozpočtu. „Letošní výpadek příjmů ve výši 20 miliard korun také dokážeme vykompenzovat na výdajích, aniž bychom museli dělat nějaká zcela mimořádná opatření. To exekutiva zvládne v bilionovém rozpočtu,“ podotkl.
Hrubý domácí produkt (reálný) – příspěvky k růstu
Česká ekonomika není podle MF zatížena makroekonomickými nerovnováhami, finanční sektor je stabilní, likvidní a dobře kapitalizovaný. Česko je však otevřenou ekonomikou, na níž mohou mít zásadní dopad externí šoky.
Ministerstvo financí v letošním roce očekává pokles deficitu veřejných financí na 3,7 procenta DHP, dosud počítalo s deficitem 4,2 procenta. V rok by mělo dojít k dalšímu zlepšení deficitu na 3,2 procenta HDP. Prognóza ministerstva se také zmiňuje o nezaměstnanosti, která poklesem s mírným zpožděním reagovala na zlepšení ekonomické situace na počátku roku. V kontextu se spíše pesimistickými očekáváními by však měla nezaměstnanost v následujícím období stagnovat.
Hrubý domácí produkt – roční
růst ve stálých cenách v %, sezónně neočištěná data
