Předčasné důchody náročných profesí vláda brzy uzákoní. Firmy odmítají roli penzijní pojišťovny
Už za rok by mohli chodit dříve na odpočinek lidé pracující ve velmi náročných profesích, které nemohou vykonávat až do doby, kdy dosáhnou důchodového věku. Počítá s tím návrh novely zákona ministerstva práce a sociálních věcí, který je nyní v připomínkovém řízení. Platit má od července 2023. Novou povinností bude vyšší finanční spoluúčast firem na sociálním pojištění zaměstnanců v pozicích, které mají negativní vliv na zdravotní stav a schopnost pracovat.
Většina podniků záměr kategoricky neodmítá, některé však hodlají do přípravy předlohy zasáhnout. Nechtějí, aby je stát zatížil rolí penzijní pojišťovny. Vláda má o navrhovaných paragrafech jednat v nejbližších měsících.
„Bude se zavádět spoluúčast zaměstnavatele na vyšším odvodu za daného zaměstnance, aby byla kryta výplata důchodů u těchto lidí, kteří půjdou do důchodu dříve,“ řekl deníku E15 šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Jde také o to, aby vyšší odvod motivoval zaměstnavatele k tomu, aby daného člověka dříve převedl na méně náročnou práci,“ dodal.
Počet lidí v náročných povoláních, jako jsou například zpracovatelské a chemické provozy, doly nebo slévárny, odhadovala předchozí důchodová komise na 380 až 420 tisíc. Nynější novela zákona by mohla dřívější odchody do penze umožnit pouze osmi až devíti tisícům pracovníků z nejvyšší 4. kategorie rizikových profesí.
Jurečka však nevylučuje rozšíření tohoto okruhu. „Zcela určitě půjde o čtvrtou kategorii. Zákon by ale mohl zahrnovat ještě některé další skupiny náročných profesí. Zatím to bude první krok,“ podotkl.
U zaměstnanců spadajících do 4. kategorie návrh předpokládá počáteční růst pojistného o pět procentních bodů, který by se v prvním roce platnosti právní úpravy zvýšil o další dva procentní body.
Zákon by se mimo jiné dotkl některých firem skupiny Agrofert. „Navrhovanou legislativní úpravu analyzujeme a jsme připraveni plnit všechny povinnosti, které nám ukládá zákon,“ uvedl mluvčí chemicko-potravinářského holdingu Pavel Heřmanský. „Vzhledem k tomu, že se jedná o legislativní návrh, budeme se schopni podrobněji vyjádřit, až bude mít zákon konkrétní podobu,“ poznamenal.
Třinecké železárny s vyšší spoluúčastí na sociálním pojistném některých svých zaměstnanců počítají. „Současný návrh o pojistném na důchodovém pojištění ale nepovažujeme za adekvátní a jsme připraveni o výši odvodů diskutovat,“ tlumočila stanovisko firmy Renata Poloková.
Svaz průmyslu a dopravy míní, že je nutné respektovat zvýšené náklady, které podniky už nyní nesou. „Zaměstnavatelé lidem pracujícím v náročných provozech vyplácejí zvláštní příplatky, zabezpečují zdravotní preventivní péči a poskytují jim i rekondiční či ozdravné pobyty,“ uvedla Tereza Šebestová ze svazu.
Podle údajů podnikatelského sdružení pracuje v soukromém sektoru ve 4. kategorii rizikových profesí zhruba 2100 zaměstnanců. „Celkové číslo ještě zvyšují například zaměstnanci z oblasti zdravotnictví včetně záchranářů. Návrh je teprve v připomínkovém řízení a víme, že existují požadavky na rozšíření okruhu osob, na které by se úprava vztahovala. To ale v současné situaci na trhu práce, kdy lidé chybějí snad ve všech oborech, nevidíme jako šťastné,“ soudí Šebestová.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Co návrh zákona obsahuje a jaké jsou výhrady firem
- U zaměstnanců spadajících do 4. kategorie rizikových profesí návrh novely zákona předpokládá počáteční růst pojistného o pět procentních bodů. Pojistné by se v prvním roce platnosti právní úpravy zvýšilo o další dva procentní body.
- V soukromém sektoru by se právní úprava týkala zhruba 2100 lidí, za dalších asi šest a půl tisíce zaměstnanců například ve zdravotnictví by vyšší sociální odvody platil stát.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje opatření pouze za první krok, okruh rizikových povolání chce rozšiřovat.
- Podniky odmítají, aby se vyšší sociální pojistné vztahovalo až na 380 až 420 tisíc lidí, tedy i na 3. kategorii rizikových profesí, jak navrhovala předchozí důchodová komise exministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
- Počty lidí v rizikových profesích vycházejí z dřívějších údajů krajských hygienických stanic. Jedná se zejména o zpracovatelský průmysl, segment dopravy a spojů a také pracovníky zdravotní a sociální péče. Takových zaměstnanců je však podle Hospodářské komory zhruba 250 tisíc a nikoliv 380 tisíc.
Pramen: MPSV, Hospodářská komora