Rizikové investice chce vláda prověřit. Senátoři požadují ochranu zdravotnictví

Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji

Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji Zdroj: ČTK / Vladimír Pryček

Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji
Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji
Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji
Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji
Testování na covid-19 v Moravskoslezském kraji
6
Fotogalerie

Poslanci by se už v příštím týdnu mohli zabývat návrhem zákona o prověřování zahraničních investic, který vychází z evropského nařízení. Zákon má dát vládě pracomoc vyhodnocovat rizikové investice a případně je zakázat nebo zpětně zrušit. Senátoři navíc chtějí, aby se ochrana firem před rizikovými investory vztahoval i na odvětví zdravotnických a ochranných výrobků.

Koronavirová krize ukázala, jak moc je nejen Česko závislé na dodávkách zdravotnického materiálu z Číny. Právě z toho důvodu vyzvala v dubnu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová členské státy, aby urychleně přijaly mechanismy, které by umožnily prověřit případné rizikové investice.

Český návrh zákona, který vznikal loni ve světle čínského zájmu o budování národních sítí 5G, rozděluje investice na dvě kategorie. Do první z nich patří investice do vojenského materiálu, kritické infrastruktury a citlivých výrobků, které budou povinně podléhat schválení vládou. Ostatní investice mohou začít i bez jejího souhlasu, kabinet bude mít ale možnost je kdykoli prozkoumat a případně zastavit, a to až pět let zpětně.

„Zákon by měl zabránit nežádoucímu převzetí kritických podniků zahraničními investory, u kterých by se vyhodnotilo, že jde o rizikové subjekty,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Návrh zákona, který poslancům předložila česká vláda, označil za poctivě odpracovaný dokument, který prodiskutoval se všemi zúčastněnými osobami.

Nejen v Česku, ale i v Evropě upozorňují politici, že do kritické infrastruktury patří i zdravotnictví. „Čelíme nebývalé krizi v oblasti veřejného zdraví, která má zásadní dopad na evropské hospodářství. V EU jsme a chceme nadále zůstat otevřeni zahraničním investicím. Za současných okolností však musíme tuto otevřenost zmírnit příslušnými kontrolami. Musíme vědět, kdo investuje a za jakým účelem,“ řekl eurokomisař pro obchod Phil Hogan.

Obavy o investice v oblasti zdravotnictví má i senátor Pavel Fischer (nezařazený). „Ve světle pandemie covidu jsme viděli, jak jsme zranitelní,“ řekl. Varoval před situací, kdy by zahraniční investor koupil podíl v české firmě, která by pak třeba odmítla prodat státu ochranné pomůcky v případě nouze.

„Dá se očekávat, že problémy ohledně pandemie koronaviru vyvolají diskuzi o rozšíření oblastí, které budou definovány jako strategické, logicky se jedná například o know-how ve farmacii a vývoji a výrobě dalšího zdravotnického materiálu,“ uvedl lidovecký poslanec Ondřej Benešík.

Zásadním problémem je podle některých europoslanců ale fakt, že evropské nařízení i český zákon definují zahraničního investora jako někoho mimo Evropskou unii. „Zákon nás nechrání před zneužitím prostředníků v jiném státě EU,“ řekl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle kterého by se nařízení mělo v tomto směru změnit.

Piráti kromě toho chtějí více ochránit média, některé země totiž podle nich využívají dezinformačních webů k šíření svého vlivu. Opozice zřejmě také bude chtít zkrátit pětiletou lhůtu, po kterou investorovi hrozí, že mu vláda projekt zastaví. Kabinet argumentuje, že investoři mohou předem požádat o dobrovolnou konzultaci.

Jaká odvětví má zákon chránit?
Mechanismus by měl chránit především klíčová odvětví, jako je energetika, vodní hospodářství, doprava či komunikace, ale také určité technologie, například polovodiče, umělou inteligenci a robotiku. Při vyjednávání o konečné podobě mechanismu zástupci europarlamentu doplnili například i média, zdravotnictví, nanotechnologie či potravinářství.