Jarmila Rážová, která byla minulý týden jmenována hlavní hygieničkou České republiky, bude patřit ke klíčovým veřejným činitelům, jejichž cílem bude dostat pod kontrolu šíření koronaviru. Její úřad kvůli tomu nyní chystá Chytrou karanténu 2.0. „Troufám si říci, že v poklidném období by vybudování takového systému trvalo roky,“ říká Rážová.
Jak by k povinným a doporučeným opatřením proti koronaviru měly přistupovat podniky, které pandemie finančně drtí? Kde je ta hranice rozumné bezpečnosti?
Každé pracoviště je trochu jiné, obecně lze ale říci, že na každém pracovišti by mělo být základem časté mytí rukou teplou vodou a mýdlem, dezinfikování rukou a užívání jednorázových papírových utěrek. Určitě je nutné dbát na dodržování rozestupů, a pokud se někdo necítí dobře, neměl by se na pracovišti zdržovat.
A co takzvané kancelářské open spacy? Hrozí tam větší riziko?
Ano, vyšší riziko se týká obecně sdíleného prostoru. U tohoto druhu kanceláře se navíc dostáváme do kontaktu se sdíleným kancelářským materiálem, klikami u dveří a podobně. Tyto předměty bychom měli pravidelně dezinfikovat. Většina doporučení přitom plyne z běžných zásad hygienického chování, které bychom měli zachovávat i v době, kdy nám přímé nebezpečí nehrozí.
Na čem v rámci boje proti šíření koronaviru nyní pracujete?
Současně nastavujeme systém Chytré karantény 2.0, což je klíčová aktivita ke zmírnění šíření epidemie v dalších měsících.
Jaké v něm budou změny oproti původní verzi?
Implementujeme projekt do struktur ministerstva a současně vylepšujeme její fungování tak, aby byl pro hygieniky uživatelsky příjemný a efektivní. Nicméně Chytrá karanténa funguje už nyní, což je hlavní. Během pár týdnů jsme komunikačně propojili hygienické stanice, ministerstvo, armádu i laboratoře. Troufám si říci, že v poklidném období by vybudování takového systému trvalo roky.
Jaké jsou vaše cíle v novém úřadu obecně?
Za prioritu považuji udržet současnou epidemii pod kontrolou, nicméně po zkušenosti s koronavirem vnímám jako klíčové přípravu státu na řešení jakýchkoliv podobných epidemiologických situací. Koronavirus nám ukázal, že pandemie takového rozsahu může přijít kdykoliv.
Jak toho kromě již zmíněných kroků chcete dosáhnout?
Orgány ochrany veřejného zdraví musí být akceschopné a umět rychle reagovat. Zaměřím se proto určitě na personální a technologické posílení krajských hygienických stanic.
Objevují se názory, že přijde druhá vlna epidemie. Vy sama ji očekáváte?
O novém typu koronaviru bohužel stále víme tak málo, že si skutečně netroufám odhadovat, jaký bude další vývoj. Každopádně mým úkolem je, abychom na případnou druhou vlnu byli připraveni a zužitkovali zkušenosti, které z dosavadního boje máme.
Jaké vnímáte rozdíly mezi funkcí hlavní hygieničky a vedením středočeské pobočky?
Když jsem na ministerstvo nastoupila, bylo mým zadáním sjednotit práci hygienické služby a komunikaci mezi krajskými stanicemi. Je to samozřejmě mnohem komplexnější práce, vyžaduje to řešení mnohem širší agendy.
je česká epidemioložka, hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministra zdravotnictví pro řízení sekce ochrany a podpory veřejného zdraví. Mezi lety 2003 až 2007 byla zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví ČR, kde byla vedoucí oddělení podpory zdraví a zástupkyní ředitelky odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví. V roce 2016 se stala ředitelkou Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. |
