Vláda plánuje rozpočet, jako kdyby měl koronavirus skončit letos, říká Středula

Předseda ČMKOS Josef Středula

Předseda ČMKOS Josef Středula Zdroj: Michaela Szkanderová

Předseda ČMKOS Josef Středula
Předseda ČMKOS Josef Středula
3
Fotogalerie

Návrh státního rozpočtu na příští rok, prozatím se schodkem 320 miliard korun, odmítli na pondělním jednání tripartity zástupci podnikatelů i odboráři. Chybí v něm totiž avizované daňové změny, zejména zrušení superhrubé mzdy. Vláda Andreje Babiše (ANO) by se měla podle nich lépe připravit na výdaje, které budou nutné k záchraně ekonomiky sužované koronavirovou pandemií. Kabinet by měl rozpočet schvalovat příští týden.

„Návrh státního rozpočtu nepočítá s tím, že jsme se ještě nevypořádali s koronakrizí. Vlastně předpokládá, že bude pandemie uzamčena jen v roce 2020. To není zodpovědné,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „V roce 2021 se dá očekávat vyšší nemocnost, nezaměstnanost, ošetřovné, i vyšší tlak na pomoc firmám, živnostníkům, malým a středním podnikům,“ dodal odborový předák.

Za největší potíž označují podnikatelé a odboráři navrhovaný deficit, který není finální. „Problémem státního rozpočtu je to, že máme dva rozpočty pro rok 2021. Jeden, který navrhuje ministryně financí bez daňového balíčku, druhý by měl být zpracován s dopady daňového balíčku,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Zrušení superhrubé mzdy a jeho nahrazení dvěma sazbami daně z příjmu způsobí prohloubení deficitu o dalších zhruba 70 až 80 miliard korun.

Hluboký schodek znervózňuje zástupce zaměstnavatelů, kteří se obávají, že vláda bude chtít propad veřejných financí řešit zvyšováním daní. Stát by podle nich měl omezit výdaje, které nevedou k řešení krize. „Jsme před volbami. Předpokládám, že se nezmění tradice a samozřejmě vládní koalice využije prostředky státního rozpočtu pro podporu svých voličů, což zatím bylo vždycky,“ řekl Hanák.

Hospodářská komora požaduje odklad startu třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, která by se měla dotknout řemeslníků, kadeřnic i lékařů. Tato vlna byla přitom už jednou odložena z května na začátek ledna v příštím roce. Schillerová zatím změny v harmonogramu zavádění EET nepřipouští.

Komora kromě toho tlačí i na okamžitá opatření, ještě v tomto roce. Zejména chce prodloužení programu Antivirus či zavedení dalších kompenzací podnikatelům. „Na rozdíl od jarních měsíců je nyní velmi důležité, aby stát podporoval jen ty sektory, které jsou nejvíce omezené ve svém podnikání. Jakákoliv plošná opatření by v tuto chvíli byla neefektivní,“ řekl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zástupci podnikatelských komor se shodli na tom, že vláda musí za současné situace zpřísnit opatření a to i za cenu omezení ekonomiky. Kabinet rozhodl v pondělí večer o sérii nových opatření, které se od středy dotknou shromažďování lidí, nošení roušek, provozu škol, obchodů či restaurací. Posílit mají nemocnice, lékaři dostanou k ruce mediky, stát rozdá tisíce lůžek ze svých rezerv. Konkrétní opatření oznámí vláda v pondělí večer.

Neshoda na minimální mzdě
Odbory se s podnikateli dle očekávání naopak nedohodly na růstu minimální mzdy, rozhodnout bude muset vláda. Zástupci firem argumentují, že zvýšené náklady už podnikatelé neunesou. Podle odborů, které chtějí zvýšení minimální mzdy o 1400 korun na 16 tisíc korun, je současná částka příliš nízká v porovnání s jinými zeměmi.