Sněmovna schválila snížení spotřební daně. Bude však hlasovat znovu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: E15

Sněmovna schválila pokles spotřební daně z nafty o 2,50 koruny za litr a u benzinu o 1,50 koruny za litr. Snížení prošlo v rámci novely zákona o spotřebních daních, která zachovává takzvanou zelenou naftu pro zemědělce. Po zmatcích v poslaneckých klubech se však Sněmovna dohodla, že bude v pátek hlasovat znova.

„Sněmovna rozhodla kladně o námitce poslance Šincla, tak je nutné ona dvě hlasování opakovat,“ řekl předseda Sněmovny Jan Hamáček. Měl tím na mysli jak hlasování o Urbanově návrhu, tak o zákonu jako o celku. Poslanci se nad zákonem opět sejdou v pátek dopoledne.

Předcházející schválení poklesu daně pobouřilo ministra financí Andreje Babiše, podle něj to způsobí výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 14 miliard korun. Spotřebitelům navíc podle Babiše snížení spotřební daně z nafty a benzinu nic nepřinese. Navíc toto opatření prý porušuje předpisy EU. Babiš to řekl novinářům poté, co Sněmovna při schvalování novely zákona o spotřebních daních přijala pozměňovací návrh poslance ČSSD Milana Urbana na snížení sazby spotřební daně.

Podle analytiků je však pozitivní efekt pro spotřibetele jasným dopadem nového opatření. „Kdyby byla novela zákona schválena definitivně, promítla by se ve velké míře do snížení ceny pohonných hmot pro spotřebitele,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit.

V současné době činí podle důvodové zprávy daň z litru nafty 10,95 koruny, u benzinů je to podle obsahu olova 12,84 a 13,71 koruny za litr. K této sumě se navíc připočítává daň z přidané hodnoty 21 procent.

Zamezení nákupů v cizině

Pro snížení sazeb spotřební daně, které navrhl poslanec ČSSD Milan Urban, hlasovala TOP 09, ODS, KSČM, hnutí Úsvit a část poslanců ČSSD. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák si ihned po schválení novely vyžádal hodinovou přestávku na poradu klubu.

Novelu zákona předložila vláda původně pouze kvůli zachování zelené nafty, které má ve svém programu. Poslanec Urban k ní ale vznesl návrh na snížení spotřební daně z benzinu a nafty. Se stejnými návrhy přicházel již dříve. Návrh na snížení zdůvodnil tím, že kvůli vlivu růstu cen ropy a předchozímu zvýšení spotřební daně zdražily ceny pohonných hmot v tuzemsku natolik, že je motoristé radši nakupují v cizině. Kvůli tomu poklesl prodej nafty i benzinu, a stát tak vybírá méně na spotřebních daních. Naopak snížení daně by podle něj zvýšilo prodej téměř o čtvrtinu.

Pozor na pravidla Bruselu

Snížení daně má podle Urbanova návrhu platit od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve sbírce. Snížení je navrženo jako trvalé, ale poslanec ve svém návrhu uvádí, že pokud se ceny u čerpacích stanic přiblíží těm zahraničním, bude možné opět daň zvýšit.

Ministr financí Andrej Babiš mimo jiné upozornil, že snížení by bylo v rozporu s pravidly EU a mělo by významné rozpočtové dopady. Řekl také, že ministerstvo se nebrání dohodě, a vyslovil se pro novou analýzu dopadů. Podotkl, že v pondělí se uskuteční jednání tripartity a že MF je na případnou debatu připraveno.

Zmatek. Sněmovna bude o spotřební dani hlasovat znovu

Součástí schválené novely je i zachování zelené nafty. Zemědělci budou zřejmě mít i nadále právo na vrácení části spotřební daně z nafty, kterou spotřebují. Mohli by tak letos získat zpět asi 1,3 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako loni.

Kritika nafty pro traktory

Vláda Petra Nečase v roce 2012 v rámci úsporných opatření nejprve schválila úplné zrušení zelené nafty. Po protestech zemědělců ale rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 pouze snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Ke konci loňského roku byla zelená nafta zrušena úplně.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se k zachování daňové úlevy pro zemědělce zavázala v koaliční smlouvě a začátkem dubna tento návrh schválila. Podle současného kabinetu většina států EU daňové zvýhodnění uplatňuje, a čeští zemědělci by tak na společném unijním trhu byli znevýhodněni. Pravicové opozici se zachování zelené nafty nelíbí. Podle Františka Laudáta je to parketa pro daňové úniky. „Nikdy nezměříme, jestli se nafta naleje do traktoru, nebo do osobního auta,“ řekl bývalý ministr zemědělství Petr Bendl.

Spotřební daň z paliv v Česku a ve světě
Aktuální sazba spotřební daně z paliv platí od roku 2010, z litru benzinu činí 12,84 koruny, z litru nafty pak 10,95 koruny. Při zavedení současného systému, kdy se daň vypočítává z objemu (do roku 2000 to bylo z hmotnosti paliva), se z litru benzinu odvádělo na spotřební dani 10,84 koruny a z litru nafty 8,15 koruny, o tři roky později byly sazby zvýšeny na 11,84, respektive 9,95 koruny.
V okolních zemích je nejvyšší spotřební daň z pohonných hmot v Německu, kde činí 0,65 eura (asi 17,9 koruny) za litr z benzinu a 0,47 eura (asi 12,9 koruny) za litr z nafty. Naopak nejnižší je v Polsku, kde činí 0,41 eura (asi 11,3 koruny) za litr z benzinu a 0,35 eura (asi 9,6 koruny) za litr z nafty.