Sporná ustanovení zákona o evropských volbách „omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“, jak vysvětlil soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Soud: Europarlament není tak významný
Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se uzavírací klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud schválil.
Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní rozhodnout, široké. „Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků svého rozhodnutí,“ řekl Passer.
Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, ovšem jen pro budoucnost. Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků voleb a dát podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš, a to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat svůj mandát.
Sobotka: Hranice brání roztříštěnosti
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. „Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit,“ uvedl v zaslaném prohlášení Sobotka.
Podobně se na věc dívá i místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. „Věcně tomu nefandím, ale názor Ústavního soudu budu respektovat,“ řekl ČTK.
Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro volby do Evropského parlamentu nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Přirozený práh
Kdyby pětiprocentní uzavírací klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu takzvaný přirozený práh. Ten se odvíjí do volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách by se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.
Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci: Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech současných ústavních soudců.
Nejvyšší správní soud dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.
