Stát a firmy dají dvě miliardy na výzkum

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Šéf TAČR Petr Konvalinka
Šéf TAČR Petr Konvalinka
3
Fotogalerie

Už třináct konsorcií zaměřených na energetiku či stavebnictví vzniklo ve spolupráci nových výzkumných center a soukromého sektoru.

Snaha Technologické agentury ČR propojovat firmy a výzkumná centra, jejichž vznik a fungování podpořila EU desítkami miliard korun, přináší první výsledky. Už vzniklo třináct konsorcií, do nichž stát v příštích čtyřech letech vloží 1,5 miliardy. Soukromý sektor žádné dotace nedostane, naopak přispěje pěti sty miliony.

Podle šéfa agentury Petra Konvalinky fungují uskupení od ledna. „Mají před sebou maximálně šestiletou etapu, v níž budou firmy na základě znalosti trhu spolupracovat s centry na konkrétních výzkumných tématech, jako je například moderní strojírenství či stavebnictví,“ řekl v rozhovoru pro E15 s tím, že výsledky se vždy po dvou letech vyhodnotí.

Agentura, která propojuje vědecká pracoviště s privátními subjekty s cílem přinášet inovace využitelné v praxi, předpokládá, že konsorcia obsáhnou progresivní oblasti průmyslu. Kromě strojírenství a stavebnictví je zatím pokryta energetika, informační technologie nebo obnovitelné zdroje.

V konsorciích jsou spolu s výzkumnými organizacemi a univerzitami zpravidla dvě až tři desítky českých i nadnárodních společností zastoupených v tuzemsku. Mimo jiné je to Aero Vodochody, Meopta, Škoda auto, Siemens či Crytur. „V několika uskupeních je České vysoké učení technické. A jsou tam i menší firmy,“ podotkl Konvalinka, který je bývalým rektorem ČVUT.

Příští rok vypíše Technologická agentura další veřejnou soutěž na zapojení do konsorcií. „Jsou oblasti, které dosud nebyly výzkumnými centry pokryty. Chybí třeba chemický průmysl,“ dodal Konvalinka.

Kritická situace nastane po roce 2020, kdy dohromady 48 nových center přestane čerpat evropské dotace. Podle odborníků je ohroženo deset až patnáct procent menších, některá se spojí. Z osmi velkých, kam patří laserové pracoviště ELI Beamlines u Prahy, brněnský CEITEC nebo ostravský „superpočítač“ IT4innovations, by se měla udržet všechna. I proto, že mají být hlavním nástrojem mezinárodní spolupráce.

Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák označil dřívější rozhodnutí o vybudování center za nesystémové. „Na začátku byly vyzvány, aby nabídly něco, co může sloužit ostatním jako velká výzkumná infrastruktura. Nyní si ale musíme ujasnit, zda je to přesně to, co jsme chtěli. Jde i o funkčnost,“ uvedl.

Centra nyní získávají od ministerstva školství a Akademie věd ČR 1,72 miliardy korun ročně. V letech 2020 až 2022 má podpora dosáhnout 1,89 miliardy.