Stát bude usilovat o zřízení vlastní letecké záchranné služby

letecká záchranná služba

letecká záchranná služba Zdroj: Tatransky, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Letecká záchranná služba
Záchranná služba
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík
7
Fotogalerie

O leteckou záchrannou službu by se po roce 2020 měl starat státní podnik. Ministerstvo zdravotnictví do konce letošního roku zpracuje harmonogram přechodu od současného stavu, kdy službu provozují i soukromníci. Jeho návrh dnes schválila vláda. Dokument předložený kabinetu obsahoval i možnost, že letečtí záchranáři budou pracovat pro firmu Czech Aviation Trade Centre spadající pod Řízení letového provozu. Návrh bude třeba projednat s Evropskou komisí, podle antimonopolního úřadu může být řešení považováno za nedovolenou veřejnou podporu.

Ze šesti základen nyní létají vrtulníky tří soukromých firem. V Plzeňském a Jihočeském kraji službu zajišťuje armáda, v Praze a Brně policie. Pět základen z deseti má nepřetržitý provoz, jde o Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu, od července se k nim přidala i Bechyně. Starají se jen o leteckou část, zdravotníky dodává vždy krajská zdravotnická záchranná služba. Armáda provozuje své základny za 125 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun a soukromí dopravci za 48 milionů korun za rok za jednu základnu.

Návrh schválený vládou počítá s tím, že by armáda zajišťovala nadále jen základnu v Plzni a policie v Praze, osm by spadalo pod státní podnik. "Letecká záchranná služba získá jistotu dlouhodobého fungování bez nutnosti opakovaného zadávání veřejných zakázek. To umožní její efektivnější fungování. V neposlední řadě bude mít stát možnost investovat peníze do modernizace techniky i výcviku personálu. Stát bude také moci flexibilně provádět změny v rozsahu služby a přímo ovlivňovat kvalitativní parametry služby," uvedl dnes ministr Ludvík.

Právě peníze ze státního rozpočtu ale mohou být problém. Podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), navrhované řešení nese riziko nedovolné veřejné podpory jednoho podniku, byť státního, protože činnost v současné době zajišťují soukromé subjekty. Podpora je navíc tak vysoká, že by na ni nebylo možné vztáhnout žádnou z výjimek. Bude proto nutné záměr projednat s Evropskou komisí.

Návrh vznikl v expertní komisi, kterou tvořili zástupci ministerstev zdravotnictví, financí, obrany, vnitra, úřadu vlády a Asociace krajů ČR, která ale s materiálem nesouhlasí. Stejně jako hejtmani se na návrh podle dřívějších vyjádření dívá i většina politických stran a některá ministerstva. Například podle ODS a Pirátů je vhodnější současný systém, kdy vedle základen spravovaných policií a armádou službu zajišťují i soukromé firmy. Podle KDU-ČSL má být zvolen levnější systém. Letecká záchranná služba jako státní podnik má podporu ANO, KSČM a Zelených. STAN navrhuje, aby ji kompletně zajišťovala armáda.

Založení státního podniku bude podle předlohy trvat přibližně tři roky, kdyby vláda kývla na druhou variantu, Řízení letového provozu by mohlo začít pracovat na získání všech potřebných oprávnění, zahájit výběrové řízení pro nákup nových vrtulníků a materiálu i zajištění potřebného personálu. Musela by se ale měnit legislativa. Plánovaný nákup deseti nových vrtulníků bude podle analýzy stát zhruba 1,6 miliardy korun.

Letečtí záchranáři v Česku vzlétají zhruba k jednomu procentu případů, při kterých zasahuje záchranná služba. Většinou jde ale o ty nejzávažnější.

Podobný model, který dnes vláda schválila, mají například v Polsku nebo Maďarsku. Ve Slovinsku, Řecku a Chorvatsku zajišťuje leteckou záchrannou službu policie nebo armáda. V Německu má většina zemí vlastní, provozovanou soukromou firmou. Podobně je to také ve Finsku, Rakousku, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Belgii či Velké Británii. Na Slovensku je jeden soukromý provozovatel.