Nejvíce volných míst je v Praze a na Karlovarsku a Zlínsku. Z ministerstev má největší problémy s nedostatkem lidí zdravotnictví a doprava.
Nízká nezaměstnanost způsobuje problémy nejen firmám, ale i státu. Zatímco v soukromém sektoru chybí asi 300 tisíc lidí, ve veřejném přes osm tisíc úředníků. Hledají je jak centrální orgány a jejich pracoviště v regionech, tak samosprávy.
„Obtížně jsou obsazována zejména služební místa v oblastech informačních technologií, legislativy a práva a také v některých úzkých specializacích,“ sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra, pod které státní služba spadá.
Poptávka je však i po běžných profesích, například referentech na úřadech práce v platové třídě 10, kteří berou 18 200 korun měsíčně. Nejvíce lidí chybí v Praze, a to přibližně tři čtvrtiny z celkového počtu neobsazených služebních míst. Z krajů je na tom nejhůře Karlovarsko a Zlínsko, kde hledají zájemce na necelou pětinu postů. Podle ministerstva financí, které vychází z informačního systému o platech, zaměstnávají organizační složky státu asi 90 tisíc úředníků, územně-samosprávné celky a obce pak dalších 70 tisíc.
Z ministrů si stěžuje hlavně šéf zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), jenž postrádá na 150 úředníků. „Jsou odbory, které jsou klíčové a v zásadě nemají zaměstnance. Mají jen ředitele a vedoucí oddělení,“ tvrdí. S dramatickým nedostatkem pracovníků se potýkají i jinde. Třeba na ministerstvu dopravy, kde musejí lidé dlouho čekat na vyřizování odvolání v přestupkové agendě.
Práce úředníků, jejichž průměrný plat má příští rok dosáhnout 32 679 korun, přináší nemalé výhody. Stát jim hradí pět týdnů dovolené, dalších pět dnů zdravotního volna, den volna na osobní záležitosti a dva dny volna pro otce při narození dítěte nad rámec otcovské dovolené.
Kromě úředníků nabízí stát místa učitelům, zdravotníkům, policistům nebo hasičům. Na dva tisíce vojáků ročně pak nabírá armáda. Počet státních zaměstnanců se od roku 2016 zvyšuje, letošní počet tabulkových míst přesáhl 453 tisíc. Z toho zhruba polovina připadá na školství. Ministerstva však čerpají rozpočtové prostředky i na neobsazené posty, které pak zpravidla rozdělují na odměnách. Ročně jde zhruba o šest miliard korun.
