Soudní chyby stály stát rekordní sumu | E15.cz

Stát rekordně platí za chyby soudů, loni se náklady více než zdvojnásobily

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Za průtahy v řízení, neoprávněné trestní stíhání nebo za nezákonné exekuce vyplatilo ministerstvo spravedlnosti v minulém roce na odškodnění rekordních 367 milionů korun. Pro srovnání: v roce 2017 byla částka o více než polovinu nižší. Nižší odškodnění bylo i v předchozích letech. Počet lidí, kteří žádali o náhradu škody za omyly v justici nebo chyby úředníků, se přitom významně nezměnil.

„Rok 2018 byl, co se týče proplacených částek, skutečně výjimečný,“ přiznává mluvčí ministerstva spravedlnosti Andrea Šlechtová. „Je to způsobeno tím, že vzniklo několik mimořádných událostí, které výši odškodnění navýšily.

Není to tedy tím, že by byli žadatelé více úspěšní,“ dodala. Rezort například musel zaplatit 35 milionů korun za neoprávněně vedenou exekuci, při které byl dotyčnému zabaven a v rámci exekuce prodán obchodní podíl v jedné společnosti.

Odškodnění za pochybení v justiciOdškodnění za pochybení v justiciAutor: E15

Nejčastěji přiznává ministerstvo odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení a poté za neoprávněné trestní stíhání. Jen v minulém roce bylo za průtahy v řízení vyplaceno 73 milionů korun. „To je opravdu dlouhodobý problém české justice,“ řekl k průtahům šéf TOP 09 Jiří Pospíšil, který byl s přestávkou mezi lety 2006 až 2012 ministrem spravedlnosti.

V té době úředníci proplatili jen zlomek žádostí oproti dnešku. „Do mého nástupu nebylo obvyklé odškodňovat někoho za nekvalitní rozhodnutí justice,“ řekl Pospíšil s tím, že za jeho vedení se začaly tyto instrumenty zavádět. Vláda podle Pospíšila dnes dostatečně nekontroluje délky soudních řízení a nehledá důvody vleklých kauz.

Exministr dopravy Vít Bárta o soudu, podnikání na železnici a koni Tristanovi

Ministerstvo se nicméně hájí, že za průtahy si mohou často lidé sami. „Nemusí vždy jít nutně o pochybení státu. V některých případech může docházet k celé řadě obstrukcí i z řad účastníků řízení a není vždy vina pouze na straně soudce či příslušného soudu,“ řekla Šlechtová.

Ročně dorazí na ministerstvo necelé čtyři tisíce žádostí o odškodnění, úředníci průměrně vyhoví 40 procentům z nich. Ti neúspěšní se mohou obrátit na soud, který v posledních letech řeší v průměru dva tisíce žádostí ročně, vyhověno bylo ale zhruba jen čtvrtině z nich.

Z poslední doby je známý například případ exministra dopravy Víta Bárty, který chtěl po státu 20 milionů korun za dvouleté trestní stíhání, ve kterém mu nebyla prokázána vina. Soud nicméně nárok na odškodnění odmítl jako promlčený. Odškodnění se řešilo také za průtahy ve vleklé kauze H-System, kde rezort část klientů odškodnil, další však na to podle ministerstva už nemají nárok.

Soud potvrdil trest pro Vitáskovou, za zneužití pravomocí dostala dvouletou podmínku
Hromadné žaloby kritizuje i Legislativní rada vlády. Benešová musí zákon přepracovat

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!