Rekordní růst důchodů, skokové zvýšení minimální mzdy, zvyšování platů, cestování vlakem a autobusem málem zadarmo. Premiér Andrej Babiš a jeho kabinet budují sociální stát. Koalice ANO a ČSSD podporovaná komunisty posunula vládní agendu výrazně doleva.
Přilepšení na všech stranách, a kvůli tomu navyšování rozpočtových příjmů nikoli jen z daní. Po reformách, které by příjmy a výdaje státních financí dlouhodobě srovnaly, ani vidu, ani slechu. Český stát žije na dluh.
Ten už stoupá ke dvěma bilionům korun, každý obyvatel Česka tak hypoteticky dluží přes sto padesát tisíc korun. Napřesrok má rozpočtový schodek činit čtyřicet miliard korun. S deficitním hospodařením kabinet počítá i v letech následujících.
Nemyslí na budoucnost
Ne všechny výdaje, které vláda naplánovala, lze šmahem označit za špatné. Platí to například o rostoucích důchodech či o platech. Jedná se ale o to, že mnohé ze státních výdajů nepřinášejí dlouhodobý užitek. Naopak, pokud by se přestalo dařit ekonomice, budou velkou zátěží. Základní výtka k fiskální politice vlády je dostatečně známá: v letech ekonomického růstu je deficit státních financí zbytečný.
A můžeme pokročit dál. Například zvyšování minimální mzdy a platů ve státní sféře je při evropském srovnání sice v pořádku a také přinese do státní pokladny vyšší odvody. V budoucnu ovšem může vést i k vyšší nezaměstnanosti. Což zase povede k nutnosti zvyšovat výdaje na sociální dávky.
Chystané vyšší investiční výdaje, hlavně na výstavbu, podle expertů z Národní rozpočtové rady povedou především k dalšímu růstu cen ve stavebnictví. Celkově ovšem platí, že investice by v době ekonomického růstu měly být podstatně vyšší než něco kolem osmi procent rozpočtových výdajů.
Samostatnou kapitolou jsou výdaje, které nelze označit jinak než jako dárky voličům. Miliardy korun spolyká pětasedmdesátiprocentní sleva jízdného pro studenty a seniory platná od letošního září. Jen v prosinci vyšly státní pokladnu na 462,5 milionu korun.
Stát potřebuje peníze – ber kde ber
Ekonomika zatím roste, a tím pádem i odvody do státní pokladny. Z výběru DPH, sociálního a zdravotního pojištění i daní z příjmů. Zvyšování daní tak zůstává tabu. I když v souvislosti s úvahami o školních obědech zdarma sociální demokracie opět začíná mluvit o sektorové dani.
To jsou ale jenom náznaky, premiér nic takového nepřipouští. Je ale jasné, že jím prosazená opatření, jako kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb, žádnou spásu pro příjmy státu neznamenají.
Většina změn přijatých vládou a schválených parlamentem se ve financích státu naplno projeví v příštím roce. Kabinet proto už teď hledá nestandardní kroky, které by mu pomohly.
Miliardy z privatizace
Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace, a to na jakékoli výdaje. Konkrétně je to 21,96 miliardy korun – suma, která až dosud byla zákonem určená výhradně na financování likvidace starých ekologických zátěží a byla i rezervou pro případ, že by nebylo dost peněz na výplatu důchodů.
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od ČEZ nebo Českého Aeroholdingu. Pomoci státní pokladně se vláda rozhodla i emisí Dluhopisů republiky.
Koalice jede podle plánu
Ve vládním prohlášení je šest programových priorit. Jde o důchodovou reformu, digitalizaci Česka, výraznější prosazení země v Evropě, sestavení strategického investičního programu, reformu státu a posílení bezpečnosti. Zatím se Babišův tým fakticky může chlubit hlavně rozdáváním. Nakonec předseda vlády je politik a jeho hnutí ANO to prospívá. Ačkoli popírá, že by bylo levicové – „je pro všechny“, díky vládní politice přetahuje voliče především ČSSD, KSČM a také SPD.
Rozpočet na rok 2019Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. Schodek dosáhne 40 miliard korun. S deficitním financováním úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastrukturyJsou z něj financovány zejména stavby a opravy silnic a železnic, napřesrok fond dostane 86,3 miliardy korun, zhruba o 14 miliard korun více než v letošním roce. V prvním čtvrtletí roku 2019 vláda chce najít způsob, jak poskytnout čtyři miliardy korun krajům na opravy silnic druhé a třetí třídy. Minimální mzdaOd ledna se zvyšuje ze 12 200 na 13 350 korun. Tím vzroste i nejnižší úroveň zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 korun měsíčně. Pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin se tak bude pohybovat od 13 350 do 26 700 korun měsíčně. Pro minimální i zaručenou mzdu platí, že pokud odměna nedosáhne nejnižší stanovené úrovně, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozdíl doplatit. Platy ve státní sféřePlaty ve veřejném sektoru se příští rok zvýší v průměru o osm procent, tarify vzrostou o pět procent. Navýšení platů představuje pro státní rozpočet dodatečné výdaje ve výši přesahující pětadvacet miliard korun. Letos činí výdaje státu na mzdy zhruba 190 miliard korun. DůchodyStarobní penze od ledna vzrostou v průměru o 900 korun měsíčně, průměrný důchod tak bude činit více než 13 200 korun. Tisícovku navíc dostanou důchodci starší 85 let, kteří pobírají penzi déle než pětadvacet let. Odhlédnuto od zákonné valorizace, rozhodla se vláda přilepšit penzistům o 14 miliard korun ročně. Slevy jízdnéhoSleva ve výši 75 procent na jízdné ve veřejné dopravě platí pro cestující starší 65 let a studenty do 26 let. Stát tato sleva vyjde od příštího roku na 5,83 miliardy korun ročně. Letošní náklady na zlevněné jízdné by měly pokrýt nespotřebované výdaje ministerstev z minulých let. Karenční dobaZaměstnanci by měli v prvních třech dnech nemoci dostávat 60 procent vyměřovacího základu mzdy, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se mají snížit o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Hospodářská komora spočítala dodatečné náklady firem až na pět miliard. Státní správaOd počátku příštího roku se má počet míst ve státní správě podléhajících služebnímu zákonu snížit o 860. Obsazena je v současnosti zhruba jedna třetina těchto pozic. Celkově zbude na úřadech 77 812 míst. Celkový počet zaměstnanců státu, tedy nejen úředníků, ale i lékařů, pedagogů a tak dál má naopak vzrůst o 16 305 na 469 737 lidí. Výdaje na platy zaměstnanců by se tak měly zvýšit o 23,3 miliardy na 209,7 miliardy korun. |
