Důvodem zpomalení cenového růstu byly podle statistiků hlavně potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny vajec byly v březnu oproti loňskému roku vyšší o 14,4 procenta. Přitom v únoru byla vajíčka dražší o 24,1 procenta. Obdobně tomu bylo i v případě másla nebo ovoce. A právě nižší růst cen potravin přispěl z velké míry k rozdílu mezi inflací a odhady ČNB.
"V posledních měsících je u inflace určité zpomalení, ale nepřeceňujeme to. Věříme, že inflace bude v příštích čtvrtletích blízko dvouprocentního inflačního cíle," uvedl dnes Rusnok. Dodal, že inflační tlaky v současnosti nejsou silné.
Například hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda se domnívá, že v dalších měsících se vrátí meziroční inflace nad dvě procenta. Podle Františka Táborského z Raiffeisenbank bude za celý letošní rok inflace činit 2,6 procenta, což povede k rychlejšímu zvyšování úrokových sazeb.
O překonání inflačního dvouprocentního cílování České národní banky (ČNB) však není přesvědčen hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Inflace se druhý měsíc v řadě nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB a především je výrazně pod prognózou centrální banky," uvedl Jáč. Například pro březen očekávala ČNB nárůst o 2,3 procenta. I podle něj ale v dalších měsících inflace poroste. "Nicméně tento předpokládaný růst inflace se bude odehrávat z mnohem nižších úrovní, než jaké pro letošní první čtvrtletí předpokládala ČNB," dodal.
Většina analytiků, například i Táborský nebo Kovanda, se shoduje, že ČNB bude do konce roku ještě dvakrát zvyšovat úrokové sazby. Podobně uvažuje i Monika Junicke z Komerční banky. "Myslíme si, že vzhledem ke slabšímu kurzu koruny oproti euru i pokračujícímu solidnímu růstu ekonomiky dojde ještě letos k dvojímu růstu sazeb, ve druhém a třetím kvartále," uvedla.
Opačného názoru je Jáč. "Osobně si i nadále myslím, že se zvýšení úroků můžeme dočkat na srpnovém zasedání bankovní rady, nicméně data o inflaci za letošní první čtvrtletí nebudou ČNB tlačit k žádnému spěchu. Vzhledem k nízké inflaci pozorované v letošním prvním čtvrtletí mohou v rámci bankovní rady sílit hlasy, preferující vyčkání s dalším zvýšením úroků až na rok 2019," uvedl ekonom.
