V noci na neděli se vracíme k zimnímu času

Přechody mezi letním a zimním časem vyvolávají diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví je změna času pro lidské tělo nepřirozená, rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle energetiků se ale střídání letního a zimního času projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.