V prvním roce fungování EET rozdala Finanční správa pokuty za více než 35 milionů
Stát zvyšuje sankce za porušení zákona a pochvaluje si zlepšení výběru daně z přidané hodnoty. Podle ekonomů se však přínos těžko odhaduje.
Rok od spuštění elektronické evidence tržeb, která v první vlně začala platit pro restaurace a hotely, je efektivita nástroje proti šedé ekonomice nadále sporná. Dosud na něm nejvíce vydělali prodejci pokladen a softwaru včetně mobilních operátorů, kteří si už přišli na zhruba 2,5 miliardy korun (počítáno s průměrnou cenou 15 tisíc korun za zařízení – pozn. aut.).
Negativní dopady na zaměstnanost a sociální vazby má EET hlavně na venkově, kde zanikla řada provozoven. Opatření navíc přispívá k utlumení ekonomické aktivity občanů. Na jaře po spuštění třetí vlny chce podle aktuálního průzkumu operátora O2 skončit více než desetina drobných podnikatelů. Spadají mezi ně i soukromí lékaři.
Ministerstvo financí od ledna do září vybralo na dani z přidané hodnoty o 3,2 miliardy více, do konce roku by to podle něj mohlo být přes pět miliard. To však podle analytiků nelze přičítat jen EET. „Přínos pro státní pokladnu se těžko odhaduje, protože není vidět, jak by se situace kolem výběru DPH vyvíjela bez elektronických účtenek,“ řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zatímco zpočátku byla Finanční správa benevolentní, od ledna začala firmy sankcionovat. Do poloviny listopadu provedla téměř pětasedmdesát tisíc kontrol, při nichž udělila pokuty za více než 35 milionů. Jejich průměrná výše byla ještě v březnu necelých pět tisíc korun, nyní už je to skoro osm tisíc; ve správních řízeních pak dvojnásobek.
Rekordní pokutu 260 tisíc dostal maloobchodník z Pardubicka za nezaslání údajů a nevydání účtenky. Častým prohřeškem je také neumístění informačního oznámení. „Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Velké pivovary hlásí stovky zavřených provozoven. Podle pivovarů přibývá zkrachovalých restaurací a výčepů, na něž spolu s EET dopadl i zákaz kouření, který platí od konce května. Dodávají však, že zároveň vznikají nové.
„Během letošního roku ukončilo činnost patnáct set našich odběratelů. Neuvádějí konkrétní důvod, ale s největší pravděpodobností jde o kombinaci legislativních změn v krátkém sledu po sobě,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Firma zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc podniků, kde se točí pivo. Úbytek v řádu desítek zrušených hospod zaznamenaly pivovary Bernard či Svijany.
V březnu a červnu mají být spuštěny poslední dvě fáze EET. Pětina živnostníků a firem, jako jsou pekaři, instalatéři, různí výrobci kovových a nekovových produktů či lékaři, si podle průzkumu O2 myslí, že se jich opatření nedotkne. Rovných 12 procent chce pak se samostatnou výdělečnou činností skončit.
| Jedné šestině podnikatelů v gastronomii a ubytovacích službách pomohla EET až k dvojnásobně vyššímu růstu než konkurenci. Důvodem jsou nástroje typu mobilní číšníci nebo on-line objednávky, a hlavně přesnější kontrola chodu provozovny pomocí chytrých pokladen spolu s využíváním údajů, které sbírají. „Některé firmy dokážou využít vlnu současného ekonomického růstu a v kombinaci s vyhodnocením dat z jejich EET pokladen utéct zbytku trhu,“ uvedl Igor Třeslín se star-upu Storyous, který má v portfoliu na tři tisíce klientů. Ti by si podle něj pokladny pro vlastní potřebu ponechali i v případě zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb. |
Čeká se na výjimky a Ústavní soud
Na tržby telefonních operátorů u předplacených služeb a také na tržby z obchodní letecké přepravy a z vybraných hazardních her se velmi pravděpodobně budou vztahovat výjimky ze zákona o EET. Navrhne je ministerstvo financí.
„Chceme je předložit nové vládě ke schválení, protože se nestihne legislativní úprava. Určitě si vyslechneme kritiku, že zákon byl špatně připraven. Ale ty věci přišly, až když nastala aplikační praxe,“ tvrdí náměstkyně ministra financí a příští šéfka rezortu Alena Schillerová (nestranička). Ta přitom ještě nedávno zastávala názor, že EET musí platit pro všechny podnikatele bez rozdílu.
Další výjimky už schválil končící kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Týkají se předvánočního prodeje ryb a rovněž nevidomých a hluchoslepých podnikatelů.
Další ústupky plánuje lídr ANO Andrej Babiš pověřený sestavením vlády, který EET prosadil. Nyní ji chce odpustit živnostníkům s obratem do půl milionu korun ročně. Podobné změkčení už před časem navrhovala KDU-ČSL, v koalici však narazila právě na Babiše. Ve hře je i zrušení povinnosti pro e-shopy.
Zásadní stanovisko má k EET vydat do poloviny prosince Ústavní soud. Rozhodnout má o návrhu na zrušení zákona, který loni v červnu podalo 41 poslanců ODS a TOP 09. Podle předsedy soudu Pavla Rychetského se vybírá ze dvou možných verdiktů.
