Po roce fungování elektronické evidence tržeb, do které se zapojilo 161 tisíc podnikatelů, si ministerstvo financí pochvaluje její dopady.
“Určitě se nepotvrdilo, že budou data, která shromáždíme, zneužívána. Nepotvrdilo se, že systém zkolabuje ani to, že zlikviduje drobné živnostníky,” uvedl končící ministr financí Ivan Pilný s tím, že cílem EET je narovnání podnikatelské prostředí. Podle informací ministerstva zrušilo do letošního října svou živnost 1506 subjektů a nově se registrovalo 2465 subjektů.
V první vlně, do které spadají ubytovací a stravovací a službě, a druhé vlně, která platí od března pro velkoobchod a maloobchod, podnikatelé zaevidovali 3,6 miliardy účtenek a přiznali tržby za 1,3 bilionu korun, pokračoval v bilancování Pilný.
Pilný zároveň zmínil pozitivní dopad do rozpočtu, přestože někteří odborníci tvrdí, že není možné jej vyčíslit přesně. Podle ministra přinesla EET od ledna do konce listopadu navíc 4,1 miliardy korun a do konce roku se podle něj částka může vyšplhat až na pět miliard korun.
Úřady za rok fungování EET provedly 76 761 kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Nejvyšší udělená pokuta činila 260 000 korun, nad 100 000 korun správa uložila pokutu čtyřem firmám. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 11 provozoven. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost.
Nejčastějším prohřeškem při kontrolách bylo nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů finanční správy letos mají činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytování a od letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Další obory podnikání začnou povinně evidovat tržby příští rok v březnu a červnu. Podle odhadů ministerstva by se ve třetí a čtvrté vlně mělo zapojit zhruba 300 000 podnikatelů.
