Až patnáct miliard korun by mohlo získat zdravotnictví dobrovolným připojištěním na nadstandard, které chystá šéf rezortu Vlastimil Válek (TOP 09). Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a úpravy dalších tří norem, o nichž ministr hovoří jako o reformě systému, mají také motivovat lidi k preventivním prohlídkám a zavést centrální nákupy léků. Válek hodlá návrhy předložit do poloviny roku.
O dalších 11 miliard pak zdravotnictví meziročně posílí zvýšením úhrad za státní pojištěnce. Letos to poprvé zajistí automatická valorizace. Peníze ale nebudou stačit. Výdaje za péči nebo léčiva rychle stoupají, v porovnání s rokem 2020 letos narostou o sto padesát miliard.
„Pro fungování systému je automatická valorizace nesmírně výhodná tím, že zdravotní pojišťovny i poskytovatelé péče mají jasně předvídatelnou a stabilní úhradu,“ řekl Válek.
Za každého státního pojištěnce dostává od ledna zdravotnictví 2085 korun měsíčně. Minulý rok to bylo 1900 korun. Zvýšení platby za šest milionů dětí, seniorů nebo nezaměstnaných vyjde letos státní rozpočet na 151 miliard. Mechanizmus daný zákonem se odvíjí od míry inflace a růstu reálných mezd.
Nové opatření ale pomůže jen zčásti, což platí především pro další roky. „Model financování zdravotnictví je bez zásadních změn dlouhodobě neudržitelný,“ uvedl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Rostoucí náklady podle něj převyšují příjmy pojišťoven. „A jejich finanční rezervy nejsou nevyčerpatelné,“ dodal šéf VZP.
Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje zbývajících šest menších subjektů, už dříve varoval, že systém může letos spolknout až o 12 miliard korun více, než v úhradové vyhlášce naplánovalo ministerstvo zdravotnictví. V takovém případě by rozdíl příjmů a výdajů činil až dvacet miliard.
Kromě úsporných kroků, jako je centralizovaný nákup léků a zdravotnického materiálu, patří mezi možná řešení zvýšení finanční spoluúčasti nebo zavedení dobrovolného připojištění. Právě to má v programovém prohlášení současná vláda. Ke zhruba 300 miliardám korun vybraným ze zdravotního pojištění by připojištění podle Válka mohlo přidat devět až patnáct miliard. Kabátkův odhad je konzervativnější, pohybuje se v rozmezí od 4,5 miliardy do šesti miliard.
Problém je podle odborníků ve špatně formulovaném paragrafu normy o zdravotním pojištění. Dosáhnout na lepší sádru, kloubní implantát nebo oční čočky je možné jen za předpokladu, že si daný člověk zaplatí celý výkon a veškerý materiál ze svého. V opačném případě se musí spokojit s tím, co hradí pojišťovny. Změna zákona by umožnila doplatit pouze rozdíl mezi standardem a nadstandardem. Na podobnou praxi jsou lidé už delší dobu zvyklí u řady léků, zdravotnických pomůcek nebo výkonů v zubařských ordinacích.
Nadstandardy prosadil před dvanácti lety tehdejší ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger. Úpravu ale z větší části zrušil Ústavní soud mimo jiné s odůvodněním, že jednotlivé položky byly ošetřeny jen vyhláškou. Někteří právníci kritizovali také to, že se příplatky vztahovaly i na chirurgy a další specialisty, které si pacienti mohli vybírat.
Případný nárůst finanční spoluúčasti pacientů by byl politicky obtížně prosaditelný, navíc by se zřejmě stal jedním z hlavních témat předvolebního boje. Stávající opozice by po případném nástupu k moci mohla opatření zrušit, jako to v minulosti udělala ČSSD s drtivou většinou poplatků ve zdravotnictví.
Podle průzkumu zdravotních pojišťoven odmítá vyšší spoluúčast 37 procent obyvatel. S dobrovolnými příplatky za vyšší kvalitu a komfort by naopak souhlasilo 45 procent lidí.
Hospodaření veřejného zdravotního pojištění (v mld. korun)
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023* | 2024** | |
| Příjmy | 331,5 | 358 | 407,1 | 432,7 | 452 | 499,5 |
| Výdaje | 318 | 352,2 | 419,6 | 427,7 | 464 | 507,8 |
| Saldo | 13,5 | 5,8 | –12,5 | 5 | –12 | –8,3 |
Pramen: MZd a SZP, *) předpoklad, údaje ještě nejsou přesně dopočítané, **) plán MZd
