Ve věku 72 let zemřela herečka Táňa Fischerová | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Ve věku 72 let zemřela herečka a kandidátka na prezidentku Táňa Fischerová

ČTK

Ve věku 72 let zemřela herečka Táňa Fischerová. Potvrdila to ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová. Fischerová se vedle herectví řadu let věnovala také charitě a politické činnosti. Působila v nadacích a občanských sdruženích, v letech 2002 až 2006 byla poslankyní a v roce 2013 kandidovala jako nezávislá v prezidentských volbách.

Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt v roce 1961. Hrála také například ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989). Po roce 1989 se objevila například v seriálu Konec velkých prázdnin (1994).

Fischerová se narodila v Praze, jejím otcem byl divadelní režisér Jan Fischer, který byl za války vězněn v Terezíně a Osvětimi. Studovala herectví na Janáčkově akademii múzických umění, školu ale nedokončila. Během své herecké kariéry působila v Činoherním klubu, ze kterého ale musela v roce 1973 odejít.

Třicet kandidátských vteřin

Čtyři roky odehrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna Kryštofa. Musela se vyrovnat s jeho postižením a profesi přizpůsobit rodině. Stálé angažmá už nevzala. Hostovala v různých divadlech, dělala s Evaldem Schormem třeba v Černém mnichovi nebo ve Vivisekci, pracovala s Janem Kačerem.

V roce 2002 byla jako nezávislá na kandidátce Unie svobody-DEU zvolena do Poslanecké sněmovny a do roku 2006 působila ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu či stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS. V roce 2006 kandidovala na Praze 2 do Senátu, postoupila do druhého kola. I další pokus o návrat do Sněmovny byl neúspěšný.

Poslední rozloučení s Táňou Fischerovou >>>

"Paní Táňa svým zjevem, hlasem, modulací hlasu a takovou průzračností svého myšlení, ona byla něco jako svatá žena. A víte, že jsme jí to věřili? Tak jsme ji za to měli rádi," řekl bývalý disident, český premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Podotkl ale také, že pro mnoho lidí to bylo něco nesnesitelně dráždivého. Kandidatura Fischerové na funkci prezidentky byla podle Pitharta oběť, kterou podstoupila. "Je to tak, že tím možná dodávala odvahy těm (ženám), které to zkusí po ní a budou úspěšné, a řekl bych, že už je nejvyšší čas. Ona razila cestu a dodávala odvahy těm po ní," dodal.

Zemřela zpěvačka z dua Roxette. Fredrikssonové bylo 61 let

Ombudsmanka a bývalá mluvčí Charty 77 Anna Šabatová řekla, že Fischerová byla vzácná žena. "Oceňovala jsem především její občanské a politické angažmá, uměřené v projevu, ale odvážné, moudré a vizionářské svým obsahem. Bude nám chybět," uvedla Šabatová.

V posledních letech se věnovala také charitativní činnosti, byla i vyhledávanou recitátorkou a moderátorkou nejen charitativních akcí. Koncem března 2013 se stala předsedkyní Českého helsinského výboru, byla ve vedení Národní rady osob se zdravotním postižením, členkou organizace Amnesty International nebo správní rady Nadace Vize 97. S Martou Kubišovou a Janem Kačerem moderovala televizní Adventní koncerty.

Velkou láskou Táni Fischerové byla poezie. Léta se o ní dělila s návštěvníky Violy a Lyry Pragensis. Její melodický hlas jakoby stvořený pro lyrické verše zněl často i z rozhlasu. Je autorkou několika knih.

Ve věku 92 let zemřela herečka a signatářka Charty 77 Vlasta Chramostová

Táňa Fischerová (72)

Táňa Fischerová proslula před kamerou i na jevišti křehkým a oduševnělým hereckým projevem, kromě divadla a filmu se také intenzivně věnovala charitě a cizí jí nebyl ani svět politiky. Výrazná osobnost nejen české kultury, která zemřela ve věku 72 let, byla čtyři roky poslankyní, před šesti roky se jako nezávislá ucházela o prezidentský úřad. V posledních letech byla nejaktivnější jako předsedkyně Českého helsinského výboru (ČHV).

Drobnou ženu se záplavou vlasů, jemnou tváří a vstřícným úsměvem si lidé pamatují například jako dlouholetou moderátorku charitativní Adventních koncertů, které uváděla po boku Marty Kubišovou či Jana Kačera. Naposledy to bylo v roce 2011, o rok později už jako prezidentská kandidátka nemohla. "Raději chodím tam, kde kamery zrovna nejsou. Na takových místech potkáváte dobré lidi," tvrdila přitom herečka, pro kterou se pomoc bližním stala důležitou součástí života.

Jedním z nejdůležitějších impulsů pro tento přistup k životu se pro ni stalo narození syna Kryštofa, postiženého po mozkové obrně, o kterého se celý život starala. "Hodně čerpám ze svého syna, je to takové mé zlaté sluníčko, vždycky mi ukazuje, v čem je smysl," vyprávěla Fischerová, jež se krátce po Kryštofově narození rozešla se jeho otcem Petrem Skoumalem. "Jsme přátelé. Neopustil nás kvůli Kryštofově nemoci, my měli volnější vztah, rozcházeli jsme se už několikrát předtím," řekla k tomu.

Rozsah jejích charitativních aktivit byl přitom velmi široký, stejně jako seznam organizací, v jejichž řadách Táňa Fischerová působila. Pracovala například ve správní radě Nadace Vize 97, stala se čestnou předsedkyní občanského sdružení Remedium (pro duševní zdraví), zasedala v radě patronů Hnutí Duha či sdružení Máme otevřeno? pro integraci mentálně postižených. Od roku 2013 působila v čele ČHV, ještě před dvěma týdny byla podepsaná pod jeho prohlášením ke Dni lidských práv.

Lidským právům se věnovala i během let 2002 až 2006, kdy zasedala ve Sněmovně. Z desátého místa kandidátky koalice US-DEU a lidovců ji k mandátu vynesly preferenční hlasy. "Když hájím svá stanoviska, musím občas narazit," tvrdila Fischerová, která se stavěla za zájmy kultury, nezávislost médií či za zájmy občanské společnosti. Opakovaně například patřila mezi poslance, kteří navrhovali přijetí zákona o registrovaném partnerství, přijatého nakonec přes veto prezidenta Václava Klause v roce 2006.

"Byly to čtyři roky zápasů. Podstupovala jsem je ochotně, jsem bojovník a vím, proč jsem do politiky šla, ale současně vím, že čtyři roky jsou maximum, pokud člověk nemá trpět frustrací nebo totálně vyhořet," vzpomínala na čtyři roky, které strávila v poslanecké lavici. "Jsem opět svobodná a mohu si vybírat, co chci dělat," svěřila se po konci mandátu. Kromě charity se věnovala i hereckým aktivitám, učila například mladé adepty divadla a filmu.

Pražská rodačka (6. června 1947) sama studovala brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění, záhy ale začala filmovat, a ze školy po dvou letech šla do pražského Činoherního klubu. "To byla šlehačka na dortu, každému se nepovedlo hrát v takovém divadle a s takovými lidmi, jezdit do ciziny, být obdivován," vzpomínala. Za normalizace v roce 1973 byla však musela odejít a návrat po roce 1989 se už nekonal. "Už je to něco jiného, tam moje místo není," připustila Fischerová.

Dcera divadelního režiséra Jana Fischera, za války vězněného v Terezíně a Osvětimi, pak čtyři hrála v Divadle Jiřího Wolkera, odkud odešla po narození syna. "Neberu to jako oběť, ale jako dar, že mi bylo dopřáno mít jiný pohled na svět," svěřila se herečka, která už poté nevstoupila do angažmá. Hostovala v různých divadlech, třeba u Evalda Schorma nebo Jana Kačera. "Jsem docela pyšná, protože vím, že jsem na divadle hrála pár krásných rolí a nehrála je snad úplně špatně", vzpomínala.

Před kamerou Táňa Fischerová příliš příležitostí nedostala, hrála ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989), objevila se také v seriálu Konec velkých prázdnin (1994). Velkou láskou Táni Fischerové byla také poezie, řadu let recitovala ve Viole a Lyře Pragensis. Milovnice díla Antoina de Saint-Exupéryho si sama vyzkoušela i psaní, vydala povídky Lydiiny dveře a Bílý den, které daly nahlédnout do jejího vnitřního světa.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!