O tom, že vedení ERÚ spadá od 1. ledna letošní roku pod služební zákon je přesvědčen i Postránecký. Vitásková by tak podle něj měla do 1. března složit služební slib.
„Je tam i jiný možný postup, že každý státní zaměstnanec - a na jiných úřadech už se to uplatňovalo - pokud tedy je stíhán za určitou kategorii trestného činu, má být postaven mimo výkon služby a tento institut postavení mimo výkon služby může předcházet složení služebního slibu, takže i o tom bude vláda rozhodovat, jaká bude posloupnost těchto kroků,“ řekl Postránecký.
Vláda, která je vůči Vitáskové služebním orgánem, se ale může také rozhodnout, že počká, až předsedkyně ERÚ složí služební slib, a pak ji postavit mimo službu, vzhledem k tomu, že čelí obžalobě a obvinění ve dvojici případů. Podle služebního zákona přitom úředník čelící obvinění nemůže svou funkci vykonávat. Šéfka ERÚ odmítá, že by porušila zákon.
Ve hře je i varianta, že Vitásková nesloží služební slib, což už také avizovala. V takovém případě by podle Postráneckého její služební poměr skončil automaticky a ERÚ by tak vedl jeho místopředseda. Podle ministerstva vnitra i v některých zahraničních zemích regulátoři spadají pod systém státní služby. Jde třeba o sousední Polsko nebo Slovensko.
Situaci kolem Energetického regulačního úřadu komplikuje nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem. Vitásková trvá na tom, že není podřízena služebnímu zákonu a že jediným, kdo ji podle energetického zákona může odvolat je prezident Miloš Zeman.
Ten za šéfkou ERÚ stojí. Mohlo by se tedy také stát, že se Vitásková případnému rozhodnutí vlády o postavení mimo službu odmítne podřídit. „Tam by došlo ke klasickému soudnímu sporu, nastal by soudní přezkum,“ uvedl k takové možnosti Postránecký. Také Zeman dnes řekl, že pokud by Vitásková dostávala pokyny přímo od vlády, dá podnět k Ústavnímu soudu.
| Zákon o státní službě pomáhá odpolitizovat úřady, míní Postránecký |
|---|
| Zákon o státní službě Postránecký hodnotí celkově pozitivně, přispěl podle něho ke stabilizaci státní správy. Po půl roce jeho fungování dává pozitivní signály směrem k její depolitizaci, řekl také náměstek ministra vnitra pro státní službu, který bude příští týden jeden rok ve funkci. Služební zákon v Česku funguje od poloviny loňského roku. Jedním z hlavních cílů služebního zákona je odpolitizování státní správy. Podle Postráneckého tomu napomáhají výběrová řízení na vedoucí posty. Do některých výběrových řízení se nikdo nepřihlásí nebo zájemci nevyhovují podmínkám. „Když se podíváme do minulosti, tak pokud se uvolnil třeba post náměstka ministra, tak byl okamžitě obsazen, protože nebylo problém na základě politických dohod někoho najít,“ vysvětlil Postránecký důvody, proč podle něj zákon pomáhá. Za pozitivní prvek označil stabilizaci státní správy, která podle něj v minulosti trpěla častými organizačními a personálními změnami. Nyní úředníci tyto věci ví už předem. „Úředníci vědí, že pracují v nějakém stabilním prostředí a nemusí se tolik starat o tom, jestli za týden budou mít nového šéfa, jestli za měsíc budou spadat pod nějakou jinou sekci a tak podobně,“ doplnil Postránecký. Pod služební zákon od 1. ledna spadá 69 145 úředníků, což je o 1054 víc než před půl rokem, kdy začal nový zákon platit. Růst počtu úředníků ve státní správě bývá terčem kritiky sněmovní opozice. „Není to těch 10 tisíc nebo 15 tisíc, jak se uvádí. Ten nárůst podle mého názoru není nějak dramatický,“ řekl Postránecký. Podle Postráneckého se ještě může počet úředníků ve státní správě změnit, pokud přijdou nové zákony a s nimi i nové úkoly, které budou vyžadovat posily na úřadech. |
