V pracovní skupině k těžbě lithia bude mít svého zástupce vláda, která dělá vše pro to, aby se těžba mohla spustit. Řekl to premiér Petr Fiala (ODS), který se před výjezdním zasedání vlády sešel v Košťanech na Teplicku se zástupci obcí, kterých se dolování dotkne. Za zásadní považuje Fiala spolupráci mezi investorem a samosprávou. Těžbu lithia, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategickou surovinu a zásadní pro restart Česka.
Cílem dnešního jednání bylo podle premiéra nastavit takový model komunikace, aby měly kraj a obce dostatek informací. „Proto bude v pracovní skupině reprezentant vlády,“ řekl Fiala. Právě nedostatek informací o záměru kritizovali starostové.
Hlubinné dolování lithia připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028. Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 tisíc tun odběratelem požadované formy lithia, což podle technologie a velikosti baterie odpovídá výbavě pro asi 400 tisícům až 800 tisícům elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.
Továrna má stát vedle rodinných domů
Prvotní drcení rudy se odehraje pod povrchem. Do závodu na zpracování nadrcenou rudu doveze lanovka nebo pásový dopravník, nezpracovanou část odvezou vlaky na výsypku do Tušimic a nevyužitelná část zamíří zpět do dolu. Geomet získal pozemky v průmyslovém areálu Dukla v Újezdečku u Teplic, na nichž hodlá postavit závod na zpracování lithia.
Ve vzdálenosti několika metrů od toho stojí 22 rodinných domů a dalších 22 se staví. V záměru Újezdečku je výstavba dalších 77 domů v této lokalitě. „Chceme vědět, jakým způsobem byla vybrána právě tato lokalita. Chceme jasná data,“ řekl starosta Košťan Tomáš Sváda. Obavu mají lidé z toho, že hluk a prach z továrny půjde právě směrem k obydlím. „Teprve letos v červnu jsme se dozvěděli, že Geomet uzavřel kupní smlouvu na Duklu, která byla určena pro fotovoltaiku a lehkou výrobu,“ uvedl Sváda.
Všichni účastníci debaty podle Fialy jednoznačně vyjádřili názor, že si uvědomují důležitost těžby lithia a nechtějí blokovat tento projekt.
Geomet vytipoval 27 míst, kde by zpracovatelský závod mohl stát. „My jsme všechny varianty posoudili důkladně, jsme přesvědčeni o tom, že námi navržená varianta má nejmenší dopad na životní prostředí a na obyvatelstvo. Budeme se snažit přesvědčit místní, že to nebude mít takový zásah do jejich životů a že to je benefit nového odvětví, které přinese práci a peníze do kraje,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Další místa nevyhovovala podle něj velikostí nebo to bylo nestabilní území, kde se dříve těžilo. „Vzdálenější lokality zase sebou přináší to, že by jezdilo velké množství vlaků a veškerou vytěženou horninu by musely dovážet na velké vzdálenosti, tady se nevyužitá část bude vracet zpátky,“ uvedl Cyrani. Uvedl, že ČEZ připravuje nejmodernější způsob těžby a zpracování rudy. V debatě s obcemi chce firma pokračovat, na přelomu roku plánuje otevřít v Dubí informační centrum.
Investice za 14 miliard
Těžba a zpracování lithia přinese podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) až 2000 pracovních míst. V Ústeckém kraji je sice nejvyšší nezaměstnanost v zemi, ale ani tady nemohou firmy sehnat pracovníky. Podle Síkely jde z velké většiny o kvalifikované pozice. Premiér uvedl, že projekt je šancí, jak přivést do kraje výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Snížení komfortu, které záměr v dotčených obcích způsobí, bude podle Síkely stát kompenzovat. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.
V souvislosti s těžbou lithia se uvažuje také o výstavbě gigafactory, tedy továrny na baterie pro elektromobily. ČEZ jedná s možnými investory o projektu gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. V uceleném řetězci od těžby po zpracování přes výrobu autobaterií až po výrobu elektroaut vidí premiér výhodu záměru.
