Na kurzarbeit vláda zvažuje půjčku u Evropské komise | E15.cz

Vláda zvažuje, že si na kurzarbeit půjčí u Evropské komise. Půjde o desítky miliard

Nguyen Thuong Ly

Jedno z nejnákladnějších protikrizových opatření, které vláda přijala – kurzarbeitový program Antivirus, v němž stát poskytuje firmám příspěvky na mzdy – možná bude Čechům financovat Brusel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) totiž zvažuje, že si na program půjčí u Evropské komise, která za tímto účelem vydá evropské dluhopisy. Podpořila by to i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Na společné podpoře zaměstnanosti se členské země unie formálně dohodly minulý týden. Evropská komise má zemím postiženým koronavirovou pandemií poskytnout půjčky do výše 100 miliard eur, v přepočtu 2,7 bilionu korun. Ty získá vydáním dluhopisů EU. Půjčky mají být podloženy zárukami všech unijních zemí, český podíl by měl činit zhruba 10 miliard korun. Riziko plnění půjček je podle Schillerové nízké, uzavření záruční dohody chce na vládu předložit v první polovině června. Program začne platit, až všechny státy poskytnou své záruky.

Čerpání půjčky je nicméně dobrovolné. Důležité tak podle Schillerové je, zda bude pro Česko výhodnější si půjčit u komise nebo využít státní dluhopisy.

„Bude záležet především na tom, za kolik si unie dokáže půjčit. Je potřeba si uvědomit, že Česko si letos na domácím trhu v korunách půjčuje s průměrným úrokem 1,1 procenta, což je méně než před krizí,“ řekla Schillerová. „Dá se ale předpokládat, že podmínky eurových půjček budou ještě výhodnější, možná i hluboko pod jedním procentem. V takovém případě bychom si určitě půjčili. Bavit se můžeme řádově až o desítkách miliard korun,“ dodala.

Takový způsob financování Antiviru by podpořila i Maláčová, která má program na starosti. Už v pondělí vláda podpořila její návrh, aby se program prodloužil do konce srpna a rozšířil o další část, kterou je odpuštění sociálních odvodů malým firmám. To navyšuje náklady programu o několik desítek miliard korun. „Každý krok, který bude šetrný ke státnímu rozpočtu, vítám,“ uvedla Maláčová.

Opoziční poslanec a exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se shoduje se Schillerovou, že je třeba zvážit, zda bude výhodnější pro Česko si půjčit u komise nebo na finančních trzích. „Chce to pragmaticky rozhodnout, co je výhodnější. V každém případě jsem rád, že se k tomu Česká republika připojila, a bylo by dobré, kdyby těch společných programů bylo co nejvíce,“ řekl.

Podobně mluví poslanec Jan Skopeček (ODS). „Pokud by byly náklady půjčky z evropského programu výhodnější a nebyly tam jiné dodatečné, pro nás nevýhodné podmínky, tak bych toho využil,“ řekl.

Úrokové rozdíly mezi oběma variantami nemusejí ale být velké, upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Pokud by vláda v případě půjčky od Evropské komise proti vydání korunových dluhopisů na úrocích ušetřila půl procenta, šlo by při objemu 10 miliard korun ročně o částku 50 milionů korun, což z pohledu státu zas není tolik,“ míní Sobíšek, podle kterého by kromě úroků měl stát vzít v potaz i kurzové otázky a náklady na administraci půjčky.


 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!