Výzkumným centrům vyschnou eurofondy, Babiš chce rozkrýt jejich financování
Velká výzkumná centra budou muset nově prokázat, že jsou do budoucna udržitelná. Státu také budou povinna doložit, z jakých zdrojů jsou projekty financovány. Ten do center dosud investoval 48 miliard korun, většinu nákladů však pokrývá operační program Výzkum pro vývoj a inovace. Na tyto peníze centra po roce 2020 nedosáhnou, předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) proto požaduje detailní data o jejich hospodaření.
Cílem je zjistit, jak výpadek evropských peněz zatíží státní rozpočet. „Počítá se s 2,5 miliardami korun,“ řekl Babiš a naznačil, že ne všechny instituce mohou po roce 2020 přežít. „Chceme se přesvědčit, co a proč se zkoumá. Je otázka, zda mají všechna centra smysl,“ dodal. Jako příklad uvedl brněnské centrum Ceitec, které inkasovalo celkem pět miliard korun, z toho 769 milionů z českého rozpočtu.
„Většina center, která nám předložila ekonomické výsledky za rok 2016, nenaplňuje stanovené cíle. Je jich mnoho, systém se přehřál,“ řekl České televizi Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Ministr školství Robert Plaga upozornil, že finální rozhodnutí, zda centra obstojí ve vědecké soutěži, bude primárně na zřizovatelích. Těmi jsou dnes zejména Akademie věd a vysoké školy. Právě zřizovatelé center budou muset nyní dodat podrobné údaje o financování vědeckých institucí.
„Bez grantů se neobejde v zásadě nikdo. Centra je ale třeba rozlišovat na ta, která mají či nemají možnost komercionalizace. Rostla jako houby po dešti, jen aby čerpala peníze. Nesou zodpovědnost za svou budoucnost a ne že po pěti letech řeknou, státe, starej se,“ uvedl pro E15 místopředseda minulé vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Podle vládní analýzy v Česku funguje 48 center pro výzkum a vývoj pro inovace, celkem je výzkumných center mezi 150 a 200. Z analýzy také vyplývá, že za poplatky za mezinárodní spolupráci centra platí miliardu korun ročně.
