Za své zaměstnance stát letos utratí o třináct miliard korun více | E15.cz

Za své zaměstnance stát letos utratí o třináct miliard korun více

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Úředníků, učitelů, policistů a dalších státních zaměstnanců přibude i napřesrok. Z nynějších 475,4 tisíce lidí se státní správa rozroste o téměř sedm tisíc nových míst. Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje na všechny tyto své pracovníky vynaložit 239,9 miliardy korun. Oproti letošku to má být o 12,8 miliardy více. Kritizuje to opozice, analytici i Nejvyšší kontrolní úřad. Do finančního plánu nejsou zahrnuti zdravotníci, kteří jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění. 

„Očekává se, že ve školách bude přibývat dětí a učitelům bude ulehčeno o neučitelské úkony. Proto se zvýší počet pedagogických zaměstnanců o 2430 a nepedagogických o 2440,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Dalších 1540 nových příslušníků přijmou bezpečnostní sbory a armáda. Necelých pět set pozic pak vznikne napříč ministerstvy.

Od roku 2013 po nástupu ANO a ČSSD k moci státní aparát bobtná v průměru o sedm a půl tisíce lidí ročně. Před necelými deseti lety mělo Česko 413,5 tisíce úředníků, učitelů či policistů, jejichž platy přišly na 134,3 miliardy korun. Od té doby navíc výrazně neubylo dlouhodobě neobsazených míst, na něž úřady pobírají peníze.

„Školství nebo policejní sbor jsou priority. Šetřit by se ale dalo jinde,“ řekl člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš z KSČM, která toleruje kabinet Andreje Babiše. „Prázdná místa neboli černé duše budou předmětem druhého čtení návrhu státního rozpočtu,“ dodal.

Kritičtější je ODS. „Každý rok slyšíme, že státních zaměstnanců musí být více kvůli učitelům a policistům. Kdyby tomu tak bylo, skoro každý by už musel být učitel či policista,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček.     

Občanskodemokratický poslanec míní, že vláda by měla zrušit neobsazená místa a propustit zbytné pracovníky. „Státní sektor se vymknul z kloubu. Vůbec nedýchá s ekonomikou, která padá,“ podotkl Skopeček. 

 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček poukázal na to, že služby státu se nezlepšují. „Do očí bijící je situace ve školství. Z mezinárodních srovnání je patrné, že úroveň českých žáků a studentů se zhoršuje, přestože se jim věnuje stále více pedagogů i nepedagogů,“ řekl Křeček s tím, že problém nespočívá v kvantitě, ale v kvalitě. „Potřebujeme reformy, nikoliv stále nové a nové zaměstnance,“ dodal.

Zvyšující se podíl lidí ve státní sféře na celkové pracovní síle v ČR označil v září za alarmující také Nejvyšší kontrolní úřad. Dospěl k závěru, že se efektivita ministerstev a veřejných institucí nezvyšuje, ale naopak klesá. „Růst výdajů na platy státních zaměstnanců byl navíc v uplynulých letech mnohem rychlejší než přirozený růst mezd v celé společnosti v důsledku ekonomického oživení,“ napsal NKÚ ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Zatímco průměrný plat ve státní správě loni činil přes 37 tisíc korun měsíčně, průměrná mzda v celé zemi byla o tři tisíce nižší.

Kontroloři se pozastavili i nad prázdnými místy. Spočítali, že kdyby stát v posledních letech hradil pouze obsazené pozice, ušetřil by 40 miliard korun. Řešení má přinést novela rozpočtových pravidel, podle níž budou peníze na neobsazená místa vázané, aby je úřady nemohly vyplácet například v podobě odměn.

Počty státních zaměstnanců a výdaje na jejich platy
  počty (v tisících) výdaje (v miliardách korun)
2017 431,9 166,6
2018 440,0 187,0
2019 449,0 209,4
2020 475,4 227,1
2021 (návrh) 482,3 239,9

Pramen ministerstvo financí, návrh státního rozpočtu na rok 2021

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video