Snížení daně z příjmu spolkne dvě stě miliard | E15.cz

Babiš předložil snížení daně z příjmu. Rozpočet to podle odborů vyjde na 200 miliard

Pavel Otto

V následujících dvou letech může propad ve státní pokladně kvůli razantnějšímu snížení daně z příjmů většině zaměstnanců přesáhnout dvě stě miliard korun. Plyne to z údajů Českomoravské konfederace odborových svazů. Horší čísla začala nyní vycházet i ministerstvu financí.

Premiér Andrej Babiš jako poslanec předložil sněmovně zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 procent. „Lidem to slíbil, potřebují pomoct. Platilo by to příští dva roky,“ uvedla šéfová rezortu financí Alena Schillerová (ANO). Třiadvacet procent by pak odváděli ti, kteří si vydělají více než 139 tisíc korun měsíčně.  

Pokud se však podle šéfky rezortu financí nesežene v dolní komoře parlamentu dostatečná podpora, daň klesne nikoliv na 15, ale na 19 procent. KSČM, která menšinovou vládu ANO a ČSSD toleruje, varuje před dalším zadlužením země. Hlasy by mohlo dodat uskupení Tomia Okamury, jemuž se nižší daň zamlouvá..

Projde návrh?

Zatím tedy není stále jasné, zda se superhrubá mzda od ledna skutečně zruší a jaké budou lidé platit daně. Návrh státního rozpočtu na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun, který má vláda do konce týdne předat sněmovně, s poklesem inkasa kvůli upravené sazbě nepočítá.   

Odborové centrále vychází, že snížení daně z příjmu ze stávajících 20,1 procenta na 15 procent by v příštím roce připravilo veřejné finance o 94 miliard korun. „A v roce 2022 by to bylo 110 miliard. Jestliže z rozpočtu vyteče přes dvě stě miliard korun, doplatí na to všichni,“ řekl šéf ČMKOS Josef Středula.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) donedávna tvrdila, že opatření by napřesrok připravilo stát a samosprávy o 60 až 70 miliard. „V současnosti se odhaduje výpadek po zrušení superhrubé mzdy a související úpravě daně z příjmů ve výši 79,2 miliardy korun,“ uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. „Výpadek v roce 2022 bude záviset na vývoji ekonomiky - hlavně zaměstnanosti, růstu mezd a inflace,“ dodal.

Tápání koaličních stran kolem zrušení superhrubé mzdy kritizují i firmy. „Že čtyři a půl milionu zaměstnanců stále neví, jaké budou od ledna platit daně, je obrovský problém,“ míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák s tím, že to velmi komplikuje vyjednávání o výši mezd v příštím roce. Podnikům se také krátí čas na úpravu účetních systémů.

Nejasné motivace

Předseda ČMKOS Středula nechápe, proč chce vláda za stávající situace připravit rozpočet o tolik peněz. „Jestli si ANO před časem vyhodnotilo, že by na zrušení superhrubé mzdy mohlo politicky vydělat a naklonit si některé voliče, nyní už je zřejmé, že by šlo o sebevražednou misi,“ míní.  

Odborář označil možné dopady na státní finance za katastrofické. „Místo toho, aby vláda hledala způsob, jak zasanovat ekonomiku, peníze vylévá. Ztrátu může kompenzovat dvěma způsoby - buď si půjčí, což znamená zadlužení země a vyšší náklady na obsluhu dluhu, nebo daně opět zvýší. To ale vzhledem k volbám v příštím roce není moc pravděpodobné,“ dodal Středula.    

Zástupci zaměstnanců odmítají nejen snížení daně z příjmů, ale i další zvažované nebo už poslanci schválené změny - například zpětné uplatnění daňové ztráty, zkrácení odpisů majetku z pěti na dva roky, stravenkový paušál nebo paušál pro živnostníky.

Odhadovaná ztráta veřejných rozpočtů v roce 2021Odhadovaná ztráta veřejných rozpočtů v roce 2021Autor: E15

U zpětného uplatňování daňové ztráty neboli loss carryback připouští úřad Schillerové za letošní a příští rok pokles inkasa o 31, respektive 12 miliard korun. „Jenže právě o tento výpadek se pak zvýší daňové příjmy v letech 2022 až 2025, kdy by si firmy uplatňovaly daňovou ztrátu, která by jim vznikla v letošním a příštím roce. Do veřejných rozpočtů tedy v dalších letech bude plynout více peněz,“ píše se ve stanovisku ministerstva.

Ministryně financí se s odbory neshoduje ani na paušálu pro živnostníky nebo stravenkovém paušálu. Zatímco administrativní úleva pro drobné podnikatele by podle Schillerové mohla připravit veřejné rozpočty o 500 až 600 milionů korun ročně, ČMKOS kalkuluje se ztrátou deset miliard. Propad způsobený stravenkovým paušálem pak odbory vyčíslily na 20 miliard oproti ministerstvem odhadovaným dvěma miliardám a pěti stům milionů.   

Tripartitu rozděluje i celková výše navrhovaného deficitu státního rozpočtu na příští rok. „Předpokládaných 320 miliard korun je virtuální číslo, odborům vychází 450 miliard,“ uvedl Středula. Dodal, že dosavadní ekonomické prognózy, jimiž se ministerstvo řídilo při sestavování finančního plánu, jsou vzhledem k epidemickému vývoji už zastaralé. Další ekonomickou predikci navíc Schillerová přesunula z listopadu na leden.

Podle analytiků deficit zcela jistě naroste. „Neměli bychom být překvapení, když to bude ještě více než letošních pět set miliard,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!