Nejkritizovanější opatření ve vládním balíčku na snížení schodků státního rozpočtu pravděpodobně zmírní Poslanecká sněmovna, na některá možná ani nedojde. Například e-cigarety navrhují některé koaliční strany zatížit nižší spotřební daní a po tlaku firem má být zachováno daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Do konce srpna se také očekává dohoda ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se zástupci obcí o zvýšení daně z nemovitostí.
Podle původního návrhu si měli až dvojnásobně připlatit vapeři, z každého mililitru náplně by nově hradili deset korun. První se ozvali Piráti, kteří by méně zatížili i zahřívaný tabák. Pro zmírnění je rovněž ODS a STAN, hnutí by sazbu u e-liquidu snížilo na méně než polovinu.
„Na Slovensku a v Rakousku spotřební daň na e-cigarety není a v Polsku je mnohem nižší. Pokud bychom dali deset korun na mililitr, byl by to problém,“ uvedl poslanec STAN Josef Flek.
Komora elektronického vapování respektuje konec daňových prázdnin pro náplně do e-cigaret, desetikorunu za mililitr však odmítá. „Nová daň musí být konkurenceschopná vůči okolním zemím. Proto navrhujeme 2,5 koruny za mililitr, což je o deset haléřů méně než v Polsku,“ řekl Antonín Berdych z komory.
Pokud bude pro většina koalice, šéf rezortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) bude s nižší taxou souhlasit s tím, že by co nejvíce zdanil především nikotin v cigaretách a klasickém tabáku. U těchto výrobků se má spotřební daň zvýšit o deset procent, u zahřívaného tabáku až o patnáct procent. Válek přitom prosazuje ještě vyšší odvody.
Vláda zřejmě vyhoví také ostrým výhradám firem a odborových svazů proti zrušení daňové výjimky u stravenek a dalších výhod pro zaměstnance nad rámec mzdy. S odvoláním na několik zdrojů blízkých kabinetu to uvedla CNN Prima News. „Ústupek u benefitů je už v podstatě jasný. Je na to obrovský tlak zvenčí,“ řekl televizi jeden ze zdrojů. Stanjura to však zatím nepotvrdil, podle něj se bude dále jednat.
Podle výpočtů ministerstva financí by zrušením daňového zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů získal stát zhruba 1,4 miliardy korun ročně. Odborníci to však zpochybňují. „Udělali jsme si průzkum, který ukázal, že po zániku výjimky by pouhých deset procent firem nezrušilo žádný benefit a dvě třetiny firem by zrušily příspěvek na zdraví a zdravý životní styl,“ uvedl Miroslav Rech, ředitel MultiSport Benefit.
O benefitech pro zhruba tři miliony zaměstnanců nebo o administrativně jednodušší reformě dohod o provedení práce chtějí se Stanjurou ještě jednat představitelé Svazu průmyslu a dopravy a Českomoravské konfederace odborových svazů.
Dalším sporným návrhem z balíčku je nárůst daně z nemovitostí, která je v Česku oproti jiným evropským zemím velmi nízká. Stanjura původně chtěl, aby posílené inkaso vylepšilo příjmy státního rozpočtu. Obce však trvají na tom, aby tato daň zůstala ze sta procent v pokladnách radnic. Zřejmě však kývnou na změnu rozpočtového určení daní, aby státu připadlo zhruba deset miliard korun ročně z jiných odvodů.
Koaliční lídři se budou zmírněním konsolidačního balíčku zabývat příští týden, sněmovní výbory se pak nad variantami pozměňovacích návrhů sejdou v posledních srpnových dnech. Na 31. srpna jsou svolány hospodářský a rozpočtový výbor.
