Od ledna přijdou velké solární a zemědělské firmy o desítky miliard korun státní podpory, vláda zvažuje zkrátit také objem prostředků na opravy regionálních silnic. Plyne to z předběžných plánů ministerstev. Definitivně jasno o zeštíhlení národních dotací má být podle informací e15 nejpozději za šest týdnů. Do poloviny dekády mají škrty dosáhnout 54,4 miliardy, z toho 45,6 miliardy připadá na příští rok. Tato opatření tvoří největší část konsolidačního balíčku.
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) na výši úspor trvá. „Můj názor na dotace je dostatečně dlouho znám, chápu to jako minimum. Ale pokud ho dosáhneme, tak nebudu nespokojený,“ řekl.
Například za podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stát loni utratil téměř 27 miliard korun. V příštím roce hodlá naopak dvě desítky miliard ušetřit, zaměří se na solární podniky. „Ministerstvo průmyslu a obchodu se dohodlo se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a dalšími sdruženími, že konkrétní oblasti škrtů a úspor zveřejní až po jejich definitivní finalizaci. Tento proces aktuálně probíhá,“ uvedl mluvčí rezortu Marek Vošahlík.
Podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) jde především o to, jak se předpokládané dvacetimiliardové snížení dotací dotkne firem a občanů. „O detailech budu nejprve informovat vládní kolegy,“ podotkl.
Druhý největší škrt v neinvestiční podpoře za více než deset miliard korun má za úkol šéf rezortu zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „To číslo platí. Přesné naplnění závazku budeme komunikovat společně jako vláda v září,“ řekl.
Ministr považuje za zbytečné, aby provozní dotace pobíraly vysoce profitující soukromé subjekty. Pravděpodobně zanikne dotační program Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu, který už začátkem roku zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Poukázal na to, že celkem 1,7 miliardy korun dosud vyčerpaly zejména velké zpracovatelské firmy s až stamilionovými zisky, byť byla finanční pomoc přednostně určena malým podnikům.
Když současná vláda přede dvěma lety přebírala moc, hovořila o omezení podpory právě zemědělských koncernů. „Jako ministr budu maximálně spravedlivý. Nejde o to, jestli pšenici pěstuje rodinná farma nebo velké družstvo, které má stovky hektarů. Nutné je, aby evropské dotace a jejich kofinancování z národních zdrojů byly ve finále ve prospěch spotřebitelů,“ dodal ministr zemědělství.
O šest miliard korun přijde i dopravní infrastruktura. Třetinu z této částky by mohl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) získat tak, že vrátí nynější zvýšenou šestimiliardovou roční injekci pro kraje na opravy silnic druhé a třetí třídy na původní čtyřmiliardovou úroveň.
„Vzhledem k tomu, že jednání s ministerstvem financí o výši rozpočtu jak z hlediska kapitoly dopravy, tak i rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury stále probíhají, je předčasné sdělovat konkrétní dotační tituly a částky. Týká se to i podpory pro kraje,“ uvedl mluvčí rezortu dopravy Filip Medelský. Zdůraznil, že úspory se nedotknou investic do dopravních tepen včetně železnic.
Ministerstvo už některé dotační programy zrevidovalo. Z 220 milionů korun na sto milionů například klesla podpora drážní elektrické dopravy. Dosavadní objem peněz už nebude potřeba, protože stát podle Medelského trvale osvobodil tuto dopravu od poplatků za obnovitelné zdroje.
Opozice se zeštíhlením dotací obecně souhlasí, už několik měsíců však volá po upřesnění kroků. „Národních zdrojů máme opravu velké množství, pro neziskové organizace, obce, kraje, prostě pro kdekoho,“ míní místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO).
