Výrok ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), že je Česko schopno i s pomocí firem přijmout 7 až 15 tisíc uprchlíků, komentoval prezident slovy ministra vnitra a Dienstbierova stranického kolegy Milana Chovance. Ten k výzvě k solidaritě uvedl, že nevěděl, že Dienstbier má tak velký byt.
Česká vláda kvóty na přerozdělení uprchlíků odmítá, volá například po důsledné ostraze vnější schengenské hranice. Podle šéfů vládních stran je debata o počtech uprchlíků druhotná.
Dobrovolné umísťování
„Zastávám shodně s českou vládou názor, že uprchlíky je třeba umisťovat na základě dobrovolnosti, a můj samostatný názor, který jsem s vládou ještě nekonzultoval, je, že do dobrovolných kvót, když to tak nazveme, by měli být zahrnuti i Ukrajinci, protože i Ukrajinci jsou uprchlíci, svým způsobem uprchlíci nám blízcí, ať už původem nebo svou pracovitostí,“ řekl Zeman před odletem z návštěvy Ázerbájdžánu.
„Kdybychom na to přistoupili, tak to znamená, že se počítáme a sčítáme a děláme čísla. A ta čísla nás teď nezachrání,“ reagoval na myšlenku Zaorálek (ČSSD). Z Ukrajiny podle něj pochází většina žadatelů o azyl v Česku.
Ukrajinci tu mají rodiny
„My tím argumentujeme, tím, že jsme zemí, na kterou se obracejí Ukrajinci jako na útočiště, protože tady mají své rodiny, stejně jako se Syřané obracejí do Německa, protože tam mají své rodiny. Jde o to, abychom se shodli na způsobu, jak to budeme zvládat, ať bude ta vlna uprchlíků přicházet odkudkoli. Debatu o číslech nepokládáme za produktivní,“ konstatoval šéf české diplomacie s tím, že je třeba nalézt evropskou odpověď, protože žádný stát samostatně příliv uprchlíků nezvládne.
Prezident zopakoval svůj názor, že uprchlíky nelze v Česku držet násilím. „Když chtějí do Německa, případně do Švédska, ale především do Německa, tak do toho Německa v rámci schengenského prostoru stejně půjdou,“ poznamenal.
