Bellu se odvolává především na územní plány z osmdesátých letech, které s metrem na Žižkově počítaly. Nakonec se však město rozhodlo pro odlišné vedení trasy, Prahu 3 tak míjí linka A i B. „Chceme vedení Prahy ukázat, že lidé si na Žižkově metro přejí. Vždyť spousta z nich s metrem počítala, když si na Žižkově pořizovala bydlení,“ uvedl Bellu pro Žižkovské listy.
Se zavedením metra na Žižkov počítaly přitom také některé varianty pokračování linky D, které analyzoval Institutu plánování a rozvoje (IPR). Jednou z možností bylo například navázání na linky na Žižkov z Náměstí Míru, kam má metro D směřovat z Pankráce. Další varianty počítaly s obsloužením Žižkova obloukem přes Náměstí Republiky nebo Karlín.
IPR však všechny tyto návrhy vyhodnotil jako nevhodné, doporučil proto, aby metro D končilo na Náměstí Republiky. „Toto pojetí trasy (přes Žižkov, pozn. red.) je historickým reliktem, poplatným jinému společenskému kontextu – metro mělo sloužit k propojení sídlišť na jihu města s vysočanskou průmyslovou oblastí,“ řekl pro E15 mluvčí IPR Marek Vácha.
Obsloužení Žižkova je podle IPR pomocí tramvají a autobusů dostatečné i do budoucna. Vácha poukazuje také na fakt, že by chystaná trasa metra neprotínala centrum, čímž by problém s dopravou ve výsledku neřešila.
O potřebě metra s Alexanderem Bellu souhlasí také starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. „Nevím o nikom ze zastupitelů, kdo by metro na Praze 3 nechtěl,“ uvedla pro E15. Vznik petice však považuje za pouhý předvolební tah.
Ačkoliv IPR vedení metra v oblasti nedoporučil, navrhuje pražské Radě jiné možnosti zlepšení dopravní dostupnosti Prahy 3. Pomoci by tomu měla výstavba nových tramvajových tratí jak přímo na Žižkově, tak v centru města.
