Silke Horáková žije obklopena písmeny. Spolumajitelka knižního nakladatelství Albatros věří, že ve slovech je hodnota. Ať už jsou vyřčena ve škole, napsaná v novinách, nebo sdílena na poradě investorů. Tyto rozličné činnosti dokáže propojit nejen jako podnikatelka a investorka, ale i jako filantropka.
Při dotazu, jak by definovala filantropii, se Silke Horáková dlouze rozmýšlí. „Filantropie je pro mě víc než jen dávání peněz. Filantrop věnuje svoji energii a expertizu něčemu, čemu věří, a efektivně tak pomáhá v oblastech, kde stát ještě nepřevzal zodpovědnost,“ formuluje myšlenku. Vnímá filantropii jako morální povinnost každého úspěšného podnikatele, který by měl něco do společnosti vrátit. „Je nutné neustále zkoumat dopady našich aktivit, jejich vliv na rozvoj společnosti, “ říká Horáková, která v sobě nezapře investorku. Vždy hledá přidanou hodnotu, smysl projektů. Vždyť do filantropických aktivit dává s manželem Jaroslavem Horákem přes deset milionů korun ročně.
Ekonomická výhoda vzdělání
Horáková věří, že rozvoj české společnosti i českého státu se neobejde bez kvalitního vzdělávání. Nemá přitom na mysli stavbu škol nebo stipendia pro nejnadanější děti, zajímá se spíše o ty, se kterými si české školství neví rady. „Vzdělávání je klíč. Klíč k úspěchu v životě. Když jsme s Nadací Albatros začínali, dívali jsme se, kam v této oblasti tečou soukromé peníze,“ vzpomíná Horáková. U dětí jsou to v zásadě tři skupiny: zdravotně postižené děti, děti v dětských domovech a děti ze sociálně znevýhodněných rodin. „Zjistili jsme, že nejméně atraktivní je pro filantropy třetí skupina, a tak jsme se rozhodli podpořit právě je.“
Velkou část příjemců podpory podnikové Nadace Albatros, která od svého založení v roce 2016 rozdala přes šedesát milionů korun, tvoří romské děti. „Podle dostupných dat vidíme, že ve vyloučených lokalitách nebo méně rozvinutých regionech děti mnohem častěji nedokončí základní vzdělání. Nemají stejnou šanci na úspěch v životě,“ konstatuje Horáková, podle níž je výše dosaženého vzdělání v Česku silněji podmíněna sociálním původem než například v Polsku nebo v Estonsku. Většina romských studentů, které nadace podporuje, měla podle Horákové zkušenost s nějakou formou diskriminace.
Důležitým úkolem je podle Horákové začlenit děti co nejdříve do vzdělávacího systému a podpořit je, aby z něho nevypadly. „Srovnávací mapa vzdělávání v České republice jasně ukázala, že dokončení základní školy přímo souvisí s tím, jakou podporu měly děti v předškolním věku: jaká je předškolní docházka, jak fungují psychologové a podpůrní pracovníci,“ upozorňuje zapáleně. Nadace pokrývá všechny úrovně vzdělávání, od předškolního po univerzitní. Peníze směřují na stipendia, zaplacení mentorů, zajišťování stáží či doučování. Nadace se kromě toho snaží spolupracovat s univerzitami a do budoucna na státní úrovni prosadit zlepšení podmínek pro udělování sociálních stipendií. „Jakmile člověk předčasně vypadne ze systému, má to velký ekonomický dopad i pro stát. Jsou to milionové částky, které stát ztratí za život člověka, který dokončí jen základní vzdělaní ve srovnaní s člověkem, který alespoň dokončí střední školu,“ dodává Horáková.
Od Pottera k Holeovi
Podpora vzdělávání a dětí je ostatně spojena s Albatrosem, který většina Čechů zná jako vydavatele dětských knih. Firma se sice za působení manželů Horákových rozrostla i o další žánry, dětská literatura je ale stále všudypřítomná. „V Česku je velká čtenářská kultura. Je dokázané, že děti, které čtou, dosahují vyššího vzdělání,“ říká. Přestože se Albatros přizpůsobil světu digitálních knih a audioknih, o papírové knihy je podle Horákové stále velký zájem. „Lidi mají rádi ten pocit z papíru, to slyšíte bez ohledu na věk,“ zamýšlí se.
Nejslavnějším titulem Albatrosu zůstává bezesporu Harry Potter. Ten se stále prodává, byť ne tolik jako dříve. „Na této sérii je výjimečné, jak dokázal spojit několik generací. To je pro mě fascinující,“ říká Horáková takřka perfektní češtinou. V zemi ostatně žije přes třicet let, poté co se seznámila s manželem Jaroslavem při jeho pracovní cestě do východního Německa v osmdesátých letech.
Když spolu v roce 2008 Albatros kupovali, byl Harry Potter pro firmu darem i prokletím. V roce, kdy vyšel nový díl, mělo nakladatelství obrovské zisky, v dalším roce se ale naopak propadalo do ztráty. Od koupě firmy se zhruba stomilionovým obratem, jejíž roční výsledky byly jako na horské dráze, manžele Horákovy mnozí odrazovali. Oni ale chtěli firmu, která má v Českou dlouholetou tradici, zachránit. A pak ji třeba jednoho dne se ziskem prodat. Albatros se ale pro oba stal srdeční záležitostí, firmu se rozhodli nechat v rodinném vlastnictví. „My ten produkt milujeme a jsme rádi mezi lidmi, které ten produkt přitahuje,“ říká Horáková.
Za vedení Horákových se z Albatrosu stalo zejména díky akvizicím největší tuzemské nakladatelství s miliardovým obratem. Do skupiny patří například nakladatelství Kniha Zlín, které vydává mimo jiné populární severské detektivky s Harry Holem od norského spisovatele Jo Nesba. Po letech růstu se ale i Albatros musí vypořádat s ochlazením trhu. Nejnáročnější byl podle Horákové poslední rok, kdy lidé šetřili a nekupovali tolik knihy. „Poprvé jsme zaznamenali pokles poptávky i u dětských knih,“ přiznává Horáková. Nakladatelství se muselo taky poprat s vysokou cenou papíru nebo rostoucími personálními náklady.
Nezávislá žurnalistika
Tisk je další oblastí, kde se Horáková filantropicky angažuje. S dalšími podnikateli založila v roce 2016 Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který poskytuje granty, vyvinul nástroj na hodnocení kvality médií MediaRating a Mapu médií pro lepší orientaci na mediálním trhu. Kromě toho upozorňuje na problematiku dezinformací a otevírá debatu o stavu novinářské branže v České republice.
„Impulsem pro založení fondu byla hlavně obava o liberální demokracii v České republice, jde zejména o otázku vlastnictví a plurality médií. Druhým elementem byla kvalita,“ popisuje Horáková. V Česku podle ní chybějí peníze na kvalitní investigativní a analytickou žurnalistiku. Fond se snaží granty podporovat právě tuto oblast médií. „Naším cílem je přispět k vylepšení kultury žurnalistiky na trhu,“ pokračuje. Horákovi pomohli investicí i k založení Deníku N.
Kvalitní média mohou podle ní přispět ke vzdělání veřejnosti. „Já mám vždycky pocit, že lidé velice rychle přijmou nějaký názor. Odvykli jsme si ověřovat informace,“ podotýká. Investorka osobně podporuje i projekt mediálního vzdělávání od Člověka v tísni, protože začít se musí podle ní už na školách. „Vezměte si umělou inteligenci, do budoucna bude mnohem těžší určit, která informace je důvěryhodná, a která ne. Pro dnešní mladou generaci to nebude vůbec jednoduché,“ dodává s tím, že lidem čím dál více dělá problém se soustředit na delší text. „To je stejné, jako když dnes koukám s dětmi na film. Často nevydrží u filmů, které máme rádi z našich mladých let. Jsou na ně moc pomalé.“
Investování s dopadem
Silke Horáková byla jedna z prvních, kdo do České republiky přinesl myšlenku takzvaného social impact investing, tedy investování se společenským dopadem. Zjednodušeně jde o možnost investovat do firem, které dělají společenské dobro a zároveň nabízejí zajímavé finanční zhodnocení. Horáková s tímto cílem založila spolu s Petrem Vítkem před pěti lety investiční fond Tilia Impact Ventures. Se smíchem říká, že je to její největší filantropický projekt, který ale vlastně není filantropií.
„Věnovala jsem tomu spoustu svého času a energie, pracovala jsem dočasně i zadarmo, abychom ten fond rozjeli,“ popisuje. Vedle počátečního menšího fondu spustila letos v září druhý s cílovou velikostí 32 milionů eur. Ten má už institucionální investory jako Evropský investiční fond a Českou spořitelnu, a také několik známých soukromých investorů. Investici z prvního fondu získala například společnost Datlab, která analyzuje veřejné zakázky a nabízí produkty na jejich zefektivnění. Peníze směřovaly také do firem, které se zabývají životním prostředím, cirkulární ekonomikou nebo sociální oblastí.
Pro Horákovou je také důležité pomáhat v rozvíjení občanské společnosti. S manželem mimo jiné podporuje studentský projekt Díky, že můžem, který každoročně připravuje akce k výročí 17. listopadu. Horáková své politické názory příliš netají, ostatně už má několik let české občanství a může v tuzemsku volit. Zatímco u předposlední prezidentské volby otevřeně podpořila Jiřího Drahoše, letos jenom s odstupem komentuje, že to dopadlo dobře. „Kvůli manželově pozici předsedy správní rady, která spoluvlastní média jako Deník N a Respekt, jsme se v poslední volbě nijak neangažovali,“ podotýká.
Investorka své filantropické aktivity zaměřuje i na drobnější projekty, podporuje například Festival německého divadla. „To je moje srdcovka,“ podotýká s úsměvem. „Je to pro mě kus německé kultury v Česku, co víc si přát.“
