Strnadovy bondy plní portfolia. Trpká aura zbrojaře vábí na procenta velké i malé hráče

U domácích brokerů patří bondy CSG k horkým investičním tématům.

U domácích brokerů patří bondy CSG k horkým investičním tématům. Zdroj: Czechoslovak Group

Solidně našlápnuto má u investorů zatím poslední dluhopisová emise zbrojařského kolosu Czechoslovak Group. Až pětimiliardový balík bondů láká na jednu z posledních možností zamknout si pro příští léta takzvaně relativně vysoký úrok. Kritici pak namítají, že impérium Michala Strnada nenabízí za své bondy bez ratingu oproti bezrizikovým státním dluhopisům příliš procent navíc. U domácích brokerů ale patří bondy, jejichž úpis pro první fázi nabídky skončí příští pátek, k horkým investičním tématům.

„Vzhledem k výnosu a bonitě emitenta se nám tyto dluhopisy jeví atraktivně a zajímají se o ně naši portfolio manažeři, kteří je částečně využijí ve strategiích asset managementu (správa majetku – pozn red.),“ uvádí ekonom a mluvčí skupiny BH Securities Štěpán Křeček.

Podle ekonomů těží emise z rostoucího zájmu investorů o dluhopisy obecně, důvodem jsou mimo jiné spekulace investorů na pokles úrokových sazeb, který se následně propíše i do výnosnosti dluhopisů. „Evidujeme zájem v řádu desítek milionů korun ze širokého spektra investorů, obvykle z řad bonitnějších klientů, kteří už mají vytvořená svá portfolia,“ uvádí obchodník významného tuzemského brokera, který si s ohledem na probíhající úpis nepřál být jmenován.

„U našich klientů momentálně více rezonují upisované dluhopisy zbrojařského holdingu Czechoslovak Group než třeba paralelně nabízené akcie společnosti Pilulka,“ naznačuje situaci u retailové poptávky Jan Tománek z Fia, které se tradičně zaměřuje na drobné investory.

Obchodníci zároveň zdůrazňují, že investoři vnímají korporátní dluhopisy o něco příznivěji než takzvané růstové akcie, které trpí spíše vlažným očekáváním investorů ve vztahu k hospodářskému růstu. Vyšší zájem o větší emise dluhopisů obecně panuje podle obchodníků na trhu přibližně v posledním roce. 

Odborníci připomínají, že i přes velikost skupiny jsou dluhopisy bez ratingu. „Smysl má koupit je a držet až do splatnosti, likvidita je u těchto bondů fakticky nulová,“ uvádí expert z trhu, který si nepřál být jmenován.

Osmiprocentní výnos prý navíc příliš nevyčnívá nad výnosem dluhopisů českého státu považovaných za bezrizikové. „Osm procent je brutto, po odečtení patnáctiprocentní daně to dělá 6,8 procenta čistého. Nově emitované státní bondy jsou přitom bez daně a s podobnou splatností nesou okolo 4,7 procenta,“ připomíná zdroj E15. 

Analytici nicméně připomínají, že emise je spojena s takzvanými kovenanty, podmínkami v dohodě o úvěru nebo půjčce. „Emitent se zavázal dodržovat poměrně přísné kovenanty, například omezení na další zadlužování nebo výplatu dividend. Tyto kovenanty zvyšují celkovou bezpečnost investice,“ soudí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Aranžéři emise očekávají, že papíry skončí primárně v portfoliích velkých investorů.

„Desetitisícový nominál papíru je ovšem dostupný i pro retail. Dohromady bych proto očekával, že dluhopis bude umístěn mezi široké spektrum subjektů od velkých fondů až po drobné investory,“ soudí ekonom Pavel Ryska z J&T Banky, která spolu s Českou spořitelnou, Komerční bankou a UniCredit Bank přivedla emisi na trh. 

Jak už dříve uváděl mluvčí Strnadovy skupiny, papíry jsou určené pro české institucionální i individuální investory, stejně tak pro klienty některých privátních českých bank.

„Jejich výnos je určen na refinancování a další rozvoj skupiny,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek. Zajímavostí papírů je, že výnos poplyne výhradně do části byznysu Czechoslovak Group nepodnikající v oblasti zbrojní a vojenské techniky a na případné financování akvizic firem podnikajících mimo oblast zbrojní a vojenské techniky, jak zdůrazňuje prospekt k této dluhopisové emisi. 

Relativně dobrý zvuk zbrojního průmyslu mezi investory může nicméně podpořit výsledek úpisu bondů. „Odhady hovoří o tom, že by se výdaje na obranu v Evropě měly od začátku války do roku 2026 zvýšit zhruba o třetinu ze zhruba 280 na 370 miliard eur,“ připomíná Ryska.

Většina těchto výdajů půjde podle něho na modernizaci techniky, kde jádrem budou systémy pro pozemní vojska evropských států. „Společnost CSG má silné postavení právě v pozemní technice a s nejvyšší pravděpodobností bude dále významným dodavatelem mnoha armád,“ dodává ekonom.