Vítejte u nejnovějšího vydání Investičního newsletteru e15. V tomto vydání se mimo jiné dozvíte, která významná evropská investiční firma oznámila vstup na amsterdamskou burzu, jak londýnská burza ztrácí na lesku a také že Česká národní banka schválila v prvním čtvrtletí téměř dvacítku prospektů významných emitentů dluhopisů. Nechybí ani postřeh experta k vývoji úrokových sazeb v eurozóně, tip na podcast šéfa největšího globálního investora na veřejných akciových trzích a graf týdne. 🖊️
Stručně 📰
• Zlato se v závěru minulého týdne obchodovalo až za rekordních 2431 amerických dolarů za troyskou unci. Od začátku roku tak posílilo o zhruba 14 procent. Růst ceny zlata podporují nákupy investorů kvůli nejisté geopolitické situaci ve světě. Důležitým faktorem jsou rovněž nákupy ze strany centrálních bank. (Reuters)
• Nápojářské skupině Kofola loni stouply tržby meziročně o 10,3 procenta na 8,69 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) jí podle předběžných hospodářských výsledků vzrostl o 12,6 procenta na 1,25 miliardy korun. S akciemi Kofoly se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy. Za poslední rok posílily o přibližně 12 procent. (e15/ČTK)
• Americký dolar minulý týden posiloval nejvíce od září 2022. Důvodem jsou sázky obchodníků, že americká centrální banka Fed letos kvůli vyšší inflaci sníží úrokové sazby méně, než se očekávalo. Vyšší sazby dělají dolar atraktivnější pro zahraniční investory, jelikož si mohou v USA uložit volné peníze za výhodnějších podmínek. (Financial Times)
• Primární veřejnou nabídku zahájí tento týden na amsterdamské burze nadnárodní private equity společnost CVC Capital Partners. Na prodej jsou akcie stávajících akcionářů i nově vydané cenné papíry za více než jednu miliardu eur. IPO by mělo CVC, jejíž fond je společně s Emma Capital Jiřího Šmejce vlastníkem Zásilkovny, ocenit na 13 až 15 miliard eur. (Wall Street Journal, Reuters)
• Evropská centrální banka naplnila očekávání trhů a ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 4,5 procenta. Úroky se nezměnily již páté zasedání za sebou. Banka nicméně signalizovala, že by se mohlo blížit jejich snížení. (e15/ČTK)
• Italský antimonopolní úřad podle listu Il Messaggero vyšetřuje irské aerolinky Ryanair kvůli podezření ze zneužívání dominantního postavení. Podle úředníků tím poškozuje cestovní kanceláře, pasažéry i ostatní letecké dopravce. Podle listu má Ryanair osm dní na odpověď, v plánu je rovněž setkání se zástupci regulátora. (Reuters)
Zaujalo 📈
I po odchodu z Evropské unie si sice drží britská metropole pozici jednoho z hlavních globálních finančních center, prestiž londýnské burzy však rychle upadá. Nedaří se jí lákat nové firmy k zalistování akcií, a navíc přichází o ty stávající. Naposledy před pár dny šéf významné těžařské skupiny Shell naznačil přesun cenných papírů do New Yorku.
Loni dosáhl objem primárních veřejných nabídek v Londýně necelé jedné miliardy liber a byl nejnižší od velké finanční krize v letech 2007 a 2008.
Zejména technologické firmy dávají přednost americkým burzám, protože jim prodej akcií na New York Stock Exchange či Nasdaq vynese více peněz. Důvodem je mimo jiné i širší okruh globálních investorů, kteří na nich obchodují. Hlavně pak je v USA více fondů a jiných institucionálních hráčů ochotných nakupovat i akcie rizikovějších firem.
Vývoj počtu veřejně obchodovaných firem ve Velké Británii (a také v Německu a v USA)
Zdroj: Schroders
Vedle toho se po brexitu staly pro evropské firmy atraktivnější burzy v kontinentální Evropě, zejména pak Frankfurt a Amsterdam. Roli hraje i rostoucí význam fondů soukromého kapitálu. Objem peněz v jejich správě v posledních letech celosvětově roste a své finanční síly využívají i k nákupu veřejně obchodovaných firem.
Akcie mateřského koncernu Škody Auto byly v posledních letech pod silným tlakem. Od poloviny roku 2021 do konce loňského října odepsala skupina Volkswagen více než polovinu své hodnoty, nakrátko se dokonce ponořila pod psychologickou hladinu jednoho sta eur za akcii.
Obavy z temné budoucnosti evropského gigantu se však nenaplňují. Německý podnik svými hospodářskými výsledky překonal očekávání analytiků, zvyšuje prodeje aut i ziskovost a jeho akcie po letech znovu rostou.
„Akcie Volkswagenu a jiných evropských automobilek byly v minulém roce velmi levné. Zvýšení ceny v posledních měsících se dá vnímat jako návrat na normální úrovně. VW sice nedokáže držet krok s čínskou konkurencí v oblasti elektroaut, ale stále má věrné zákazníky a je schopen zvyšovat prodeje a ceny,“ upozorňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Více o Volkswagenu v článku kolegy Jiřího Liebreicha na e15.
Jen během prvních tří měsíců letošního roku schválila Česká národní banka devatenáct prospektů na velké firemní dluhopisové emise, a to s ambicí nabrat dohromady až téměř 18 miliard korun. To znamená takřka o polovinu více emisí než na počátku roku 2023 a o dvě miliardy korun více z hlediska objemu. Zároveň se letošní první čtvrtletí stalo na bondy třetím nejsilnějším startem roku v české finanční historii.
Většina z letos nově příchozích emisí s prospektem formálně schváleným ČNB je z realitní branže. Prospekt musí mít každá firma, která chce veřejně nabízet cenné papíry, a to v objemu přesahujícím jeden milion eur (přibližně 25 milionů korun).
Největším emitentem sektoru je tradiční dluhopisový hráč na domácím trhu DRFG, který investorům připravil dvě várky bondů až za 2,3 miliardy korun. Zatím neznámé využití má mít až miliarda korun, kterou chce získat realitní obchodník Realitní & investorský fond ze skupiny Allrisk Group.
Více v článku kolegy Jaroslava Bukovského na e15.
Postřeh investora 💡
„Vývoj inflace v eurozóně a slábnoucí vitalita tamní ekonomiky znamenají, že je výhledově možné uvažovat o snižování úroků. Vzhledem k dolarocentrické povaze globálního finančního systému však Evropská centrální banka nemůže ignorovat kroky americké centrální banky (Fed). A nejnovější inflační čísla naznačují, že se Fed se sazbami dolů jen tak nevydá. Bankéře ve Frankfurtu tak čeká delikátní balancování,“ píše ve svém komentáři pro e15 Tomáš Pfeiler, portfolio manažer brokerského domu Cyrrus.
Tip na podcast 🎙️
Nicolai Tangen (profil na X) je generálním ředitelem Norského státního investičního fondu (Norges Bank Investment Management).Fond spravuje výnosy norského státu z prodeje fosilních paliv a jeho aktiva v současnosti dosahují okolo 1,6 bilionu amerických dolarů (přibližně 38 bilionů korun). Primárně investuje na burze (ale také do nemovitostí) a je významným akcionářem veřejně obchodovaných firem napříč globálními akciovými trhy.
Kromě řízení obrovského suverénního fondu si Tangen dokáže najít čas i na natáčení podcastu. Ten jeho se jmenuje In Good Company a investiční manažer si do něj zve šéfy a zakladatele firem, v nichž má fond podíly. Například naposledy byl hostem podcastu Elon Musk, generální ředitel automobilky Tesla. Před ním to byli například Jack Ma (Alibaba), Satya Nadella (Microsoft), Sergio Ermotti (UBS) či David Schwimmer (London Stock Exchange).
Podcast je k nalezení na různých platformách, například na Spotify či na YouTube. Mimochodem Tangenovi a jeho podcastu se věnuje i článek ve Wall Street Journal s titulkem The Podcast Host Who Also Manages a $1.6 Trillion Investment Fund. Určitě stojí za pozornost.
