Spolumajitel multikin: Čeká nás dlouhé a bolestivé období | E15.cz

Čeká nás dlouhé bolestivé období, říká spolumajitel multikin Premiere Cinemas

Martina Patočková

Martina Patočková

Příští týden otevřeme, ale čeká nás dlouhé období s omezenou kapacitu sedadel, bez příjmů z občerstvení a s náklady navíc na dezinfekci a čistění, popisuje v rozhovoru pro deník E15 David Horáček, šéf a spolumajitel společnosti Premiere Cinemas, která v Česku provozuje tři multikina. K tomu řeší, aby měl vůbec co hrát, protože všechny filmy mají odsunuté premiéry.

Příští týden se budou moci otevřít kina, ale jen za určitých podmínek. Jak se na to chystáte?

Kina jsou v jedné skupině s divadly a dalšími zařízeními podobného typu, kde se konají kulturní a společenské události do sta lidí. Má být uzavřena každá druhá řada a v otevřených řadách má být prázdné každé třetí sedadlo.

Když si představíte hypotetickou kapacitu sálu, jste na padesáti procentech kvůli zavřeným řadám, a ještě o třetinu dolů za každé třetí sedadlo. Maximálně však musí jít o sto lidí, kdyby se jednalo o nějaký větší sál.

Takže dejme tomu ze sálu pro 220 lidí vám zbude zhruba nějakých sedmdesát sedadel. Dá se s tímhle přežít a uživit?

V zásadě moc ne. Jedna z dalších podmínek je podrobný dezinfekční, čisticí a úklidový režim, to požaduje stát, ale samozřejmě to chceme také my, aby se diváci cítili bezpečně, komfortně. Nad povinný rámec zavedeme ještě nějaké další věci. To vše stojí peníze. Je zakázaný prodej občerstvení a jeho konzumace – ani v místě prodaného, ani přineseného. Prodej občerstvení je přitom pro kino významným zdrojem příjmů.

Rozvolňování PŘEHLEDNĚ: V divadle každá druhá řada, zahrádky s odstupy, kino bez popcornu

Jaká bývala průměrná naplněnost sálů? Na některý film jde hodně lidí, další se nechytí…

My se na to nedíváme nějak úpěnlivě, protože kino už je postaveno a nemůžeme velikost sálů průběžně měnit. Kdyby je šlo nafouknout nebo zmenšit podle nějakého průměru, mělo by smysl se tím zabývat.

Informace ale máme, sály jsou naplněny v průměru z třiceti až čtyřiceti procent. Je to méně efektivní, ale jinak to nejde. Když jdete do kina na menší snímek, je vás tam třeba deset, ale vedle v sále může sedět na novém filmu 250 lidí. Kapacita je naplňována velmi nerovnoměrně.

Co si od otevření slibujete?

Doufáme, že filmoví fandové po tom dlouhém půstu přijdou, ovšem čeká nás dlouhé bolestivé období v řádu týdnů, možná až měsíců, kdy se situace bude zlepšovat jen pomaličku. Proces návratu diváků do kin a divadel bude velice pozvolný. Náklady na provoz dříve nebo později nastoupí v plné síle, příjmy bohužel ne.

Ale dívám se na to optimisticky, myslím, že je dobré otevřít už teď. Čím dříve začneme tímto bolestivým obdobím procházet, tím dříve ho také skončíme. Ať to máme co nejdříve za sebou.

Festival ve Varech letos nebude, je odložen o rok

Jak to bude s filmy?

V době, kdy se kina v půlce března zavřela, byla situace veskrze dobrá. Běžel velmi úspěšný film V síti a několik dalších, výhled byl pozitivní. Potom se to zarazilo, kina zavřela, všichni distributoři a studia posunuli svoje premiéry dál, někteří je dali na čekací listinu bez data, někteří na konec srpna, na září.

Bohužel se řídíme americkou situací. Koronavirus přišel z Číny, přes Evropu do Ameriky, takže v Hollywoodu si řekli, že vrchol bude pryč na podzim. Máme před sebou období červen až srpen, které může být slabší. Většina filmů má premiéru ve stejný den na celém světě, maximálně v rozmezí týdne tak budeme muset čekat.

Nyní jednám s místními distributory, aby alespoň ty české filmy, které čekají na premiéry, přistrčili blíže. Mohli bychom si letos udělat hezké české léto v českých kinech.

Každý může být tím, kým chce, říká hvězda kontroverzního snímku Dokud se tančí

Kombinace všech věcí je tedy dost náročná…

Připomíná to diskuzi, co bylo dříve: jestli slepice, nebo vejce. Někdo říká: „My počkáme s otevřením, až nám distributoři dají ty správné filmy.“ Jiný říká: „My vám filmy dáme, až budete otevření.“ Je to pro všechny nová situace. Ale myslím, že my v kinech musíme připravit prostředí, aby nám distributoři mohli filmy dávat.

Nachystaných českých filmů je dost?

Skoro každý týden až dva byla od uzavřené půlky března naplánovaná premiéra nějakého českého filmu. Jsou hotové, hledají termín.

Debatuje se také, že když začnou v Americe na podzim sázet filmy, co čtvrt roku čekaly, mezi těmi, co mívaly premiéru v září odjakživa, bude zbytečný přetlak, budou se mlátit mezi sebou. U českých filmů by byl prostor se tomu vyhnout a zahrát je v průběhu léta bez amerických tlaků.

Nové filmy se teď ale netočí, bude jich dost poté?

Netočí, určitý výpadek je asi možné očekávat. Většina filmů je na čekací listině, ale ty, které měly mít premiéru v dubnu, jsou hotové. U velkých filmů se dělají jako poslední hlavně postprodukce, probíhající ve studiu, bez účasti herců, a tento proces nebylo třeba přerušit ani nyní.

V karanténě jsou módou autokina. Po Jižní Koreji nebo Německu přibývá promítání i v Česku

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!