Restauratéři bez večerní špičky trpí. Přicházíme skoro o dva miliony týdně, říká šéf Ambiente

Lokál Dlouhá ze sítě Ambiente

Lokál Dlouhá ze sítě Ambiente Zdroj: Michaela Szkanderová

Tomáš Karpíšek, šéf sítě Ambiente.
Lokál Dlouhá ze sítě Ambiente
Lokál Dlouhá ze sítě Ambiente
Lokál Dlouhá ze sítě Ambiente
Tomáš Karpíšek, šéf sítě Ambiente.
17
Fotogalerie

Propady v řádech milionů korun přinesou aktuální restrikce provozovatelům barů a restuarací. Uzavírání podniků v deset hodin večer považují za devastující a iracionální, a volají po prodloužení otevírací doby alespoň o hodinu. 

Šéfkuchař Filip Sajler, jež se proslavil především díky pořadu Kluci v akci a je spolumajitel společnosti Perfect Canteen, považuje zkrácení otevírací doby za zcela nesmyslné a brutálně ničící gastronomii. „Tady bych dal prostor profesionálům, kteří by to vládě vysvětlili,“ říká Sajler s tím, že právě večery v mnoha podnicích tvoří 50 až 80 procent tržeb.

Otevírací doba by podle něj mohla být prodloužena alespoň do 23 hodin nebo do půlnoci, což by takovým podnikům mohlo výrazně pomoci. „Gastronomie už nyní dýchá na přístrojích a úmrtnost bude veliká,” míní Sajler a s nadsázkou podotýká, že v karanténě už je snad i ekonomické myšlení.

Například síť restaurací Ambiente přichází kvůli takovému opatření podle slov jejího vedení přibližně o 1,75 milionu korun týdně. „Celý segment vláda poškozuje, protože nás omezuje jako první a vytváří tak dojem, že restaurace jsou jedním z nejnebezpečnějších míst. Gastronomii posuzují jako jeden celek, to je největší omyl,” říká zakladatel sítě Ambiente, Tomáš Karpíšek. 

Restaurace a bary přirovnává k taxislužbě a k tramvaji. „V restauracích se nestojí, každý má své místo a s dalšími hosty se nemísí. Restaurace má velmi přísné normy na kapacitu výměny vzduchu, i z tohto hlediska jsou restaurace mnohem bezpečnější, než běžná kancelář nebo dopravní prostředek,” míní Karpíšek. 

S názorem, že restaurace jsou z hlediska nákazy koronavirem vysoce rizikové, se neztotožňuje ani Miroslav Kalina, bývalý majitel Bistro Kampa, dnes spojený s Děčínským podnikem Arrigo. „Koronavirus má v médiích neskutečné PR. Chápu, že v klubech, kde je přes sto na sebe lepících se lidí, může být situace nebezpečná, ale v restauracích tomu tak není,” tvrdí Kalina s tím, že ale pozoruje u hostů menší strach než na jaře. „Musíme být opatrní, ale měli bychom žít normální život, aby se z nás nestali asociálové,” dodává.

Kromě tržeb plynoucích z večerních hodin některé podniky bojují i s úbytkem firemních večírků a všech akcí hromadného typu. „V době současných restrikcí, kdy lidé musí ve 22 hodin opustit restauraci, nemáme tolik zájemců o naše větší, tedy i dražší degustační menu ve večerních hodinách, protože na něj hosté nemají dostatek času,” říká Kateřina Bortlová, manažerka z olomoucké restaurace Entrée, kterou provozuje známý šéfkuchař Přemek Forejt. Finanční propad zatím nedokáží přesně vyčíslit, ale procentuálně se jedná přibližně o 20procentní pokles tržeb oproti „normálu“. 

Rodinná restaurace Gourmet pauza na pražském Andělu se také musí už podruhé v tomto roce vypořádávat s koronavirovou krizí. „Pokud jde o meziroční srovnání, jsme přibližně na 60 procentech loňských tržeb, přičemž současné večerní propady na tom mají lví podíl,“ říká spolumajitelka Gourmet pauzy Pavlína Zemanová a zároveň podotýká, že omezení větších nárazových akcí vnímají jako pochopitelné a současná opatření respektují a chápou, byť jsou pro jejich podnikání velmi nepříjemná. Návštěva restaurace podle ní v současné době každopádně není nic nebezpečného. 

Omezení otevírací doby stravovacích zařízení, restaurací a barů do 22. hodiny platí zhruba týden. Týden před tím platilo omezení do půlnoci. S různými regulacemi provozní doby a možností obsluhovat hosty se provozovatelé gastropodniků potýkaly už na jaře při první vlně pandemie COVID-19.