Slovenská kryptoměnová komunita oslavovala předčasně. Zákon, který měl danění zisků z prodeje bitcoinu a spol. přiblížit na úroveň akcií, nová vláda premiéra Roberta Fica nejspíš zruší ještě před začátkem jeho účinnosti. Kryptoinvestoři by tak museli ze svých zisků nadále státu odvádět kolem 40 procent.
Zrušení výhodnější sazby pro kryptozisky má vládní podporu, ještě to ale musí ve zkráceném řízení stvrdit parlament. K hlasování se měl podle odhadů člena strany Svoboda a Solidarita Petera Cmoreje dostat ve čtvrtek v 17 hodin, kvůli průtahům k tomu ale nedošlo. Cílem Ficovy vlády je odhlasovat balík opatření na posílení rozpočtových příjmů do Vánoc.
Zákon o nižším zdaněni krypta navrhl ještě v roli poslance právě Cmorej, i to je důvod, proč jeho osud pozorně sleduje. Cmorejovu novelu podepsala v létě i prezidentka Zuzana Čaputová, a tak měl platit od příštího roku. Záměr ale narazil u nové vlády Směru, Hlasu a Slovenské národní strany, která chce novinku anulovat.
Ze čtyřiceti procent na sedm a zase zpět
Pro slovenské kryptoinvestory přitom měla Cmorejova novela znamenat výraznou změnu. Zatímco nyní musejí zisky z prodeje digitálních měn danit sazbou od 33 do 39 procent v závislosti na dosaženém příjmu (součástí taxy jsou i zdravotní odvody), Čmorej docílil plánovaného snížení sazby na sedm procent. Tedy na sotva polovinu podílu, který musejí odvádět kryptoinvestoři v Česku.
Podmínkou ale bylo, aby investoři drželi kryptoměnu alespoň jeden rok. V opačném případě by museli příjem z prodeje krypta zahrnout do základu daně spolu s ostatními příjmy. Takové pravidlo odpovídá takzvanému časovému testu, který platí nejen na Slovensku pro prodej akcií. Principem časového testu je, že po uplynutí předem stanovené délky investice není nutné dosažený zisk danit.
Ficova vláda se ale v rámci snahy dostat státní rozpočet do lepší kondice rozhodla změny v danění krypta vzít zpět. To je součástí širšího balíčku opatření. Fico počítá také se zvyšováním daně z dividend ze sedmi na deset procent nebo uvalením mimořádné 30procentní daně na zisk bank. To je v souladu s programovým prohlášením Ficovy vlády, která v něm uvedla záměr více zdanit kapitál a spotřebu.
Podle dřívějších odhadů slovenského ministerstva financí by měla novela upravující danění krypta negativní vliv na rozpočet – připravit jej zhruba o 31 milionů eur. Zákon se netýkal jen virtuálních měn. Upravoval například také maximální částku, kterou lze investovat v rámci dlouhodobého investičního spoření.
Spor o drobné a potenciál do budoucna
Cmorej ale v rámci boje za zachování „svého“ zákona na jednání parlamentního výboru pro finance a rozpočet argumentuje, že slovenskému rozpočtu mírnější danění kryptozisků žádný znatelný výpadek nezpůsobí.
„Konkrétně u krypta ministerstvo financí tento rok počítá s výnosem osmi milionů eur. Tedy stejnou sumou, kterou rozpočet inkasoval za rok 2021, kdy bylo krypto na svém cenovém vrcholu. Tehdy pár lidí prodalo a drakonickou daň zaplatilo,“ napsal Cmorej v komentáři pro Denník N.
Česko by mohlo jít kryptu vstříc
Podle poslance by snížení sazby naopak mohlo vést k tomu, že držitelé kryptoměn nebudou pravidla obcházet a obchodovat s kryptem například přes své příbuzné žijící v jiných státech Evropské unie. Ve výsledku by tak prý mohly být příjmy slovenské státní kasy vyšší než při zachování skoro čtyřicetiprocentního zdanění kryptozisků. To patří k nejvyšším v Evropě.
Brzy by se navíc mohl rozdíl mezi Slovenskem a zbytkem Evropské unie v přístupu ke kryptu ještě prohloubit. Už v lednu by mohl jít v Česku podle odhadů poslance Marka Nováka (ANO) do prvního čtení zákon, podle kterého by kryptoměny mohly podléhat stejně jako akcie tříletému časovému testu. Kromě Nováka usiluje o prosazení těchto změn například také poslanec ODS Jiří Havránek.
