Paralelní Polis v dosavadní podobě končí. Z krypta se stala jen hračka pro bohaté, vysvětluje Týc
Jeden z nejoriginálnějších holešovických podniků projde zásadní změnou. Kavárna v Paralelní Polis spojená s přednáškovým sálem po deseti letech přestane fungovat. Šlo o jedno z prvních míst v Česku, kde šlo k placení používat bitcoin nebo jinou kryptoměnu a jiné způsoby platby Polis ani nepodporovala. Také to se nyní mění.
„Polis už není tím, čím byla před deseti lety, stejně tak krypto a celá společnost, ve které se pohybujeme. Už to není nástroj pro nějakou finanční vzpouru, ale hračka pro bohaté,“ řekl pro Wired.cz o konci dosavadní podoby Paralelní Polis její spoluzakladatel Roman Týc. „Je to mainstream, z undergroundu v něm nezbylo prakticky nic,“ dodal spoluzakladatel umělecké skupiny Ztohoven.
Zaplatit lze už i korunami
Podle Týcova vyjádření bude v černé budově v Dělnické ulici nadále jen coworkingové centrum, kde si neziskový spolek nechá podcastové studio. Nová etapa Polis začne po konci kryptokonference Hacker Congress, která proběhne o víkendu a v minulosti zlákala k účasti i známá jména jako esejistu a investora Nassima Nicholase Taleba, autora knihy Černá labuť. Letošní ročník bude v Polis poslední.
„Už jsme najeli na testovací provoz, oficiálně bude spuštěn po Hacker Congressu,“ uvedla pro e15 mluvčí Paralelní Polis Kateřina Mareková s tím, že kavárna s názvem Bitcoin Coffee má zůstat jen jako součást coworkingových prostor nového provozovatele, společnosti Second Culture. V obchodním rejstříku je jako její jednatel uveden kromě Marekové také Roman Týc pod svým občanským jménem Aleš Gute.
VIDEO: V Česku se množí kyberútoky. Souvisí to s AI i s válkou na Ukrajině, tvrdí Barbora Tyllová z Mastercard v pořadu Flow.
Za občerstvení nebo coworkingové služby bude nově možné platit nejen virtuálními měnami, ale i běžnou platební kartou. České koruny ve formě hotovosti však podnik nadále nepřijímá.
Dlouholetý odpor vůči státním penězům byl spolu s odmítáním dříve povinného přijetí systému elektronické evidence tržeb (EET) jedním z nejvýraznějších znaků samozvaného „Institutu kryptoanarchie“.
Spolek Paralelní Polis i své sídlo profiloval jako místo, které obecně nabízí alternativu vůči mocenským nástrojům státu. Kladl proto důraz nejenom na kryptoměnovou osvětu, ale konaly se tu také přednášky například na téma ochrany soukromí v digitálním věku.
Proti všem
Podobné ideje ale podle Romana Týce postupem času rezonovaly v kryptoměnové komunitě stále méně. „Nakonec se v Paralelní Polis stalo, že se z kryptoanarchistů stali finanční poradci, a to bez přehánění. Etičtí hackeři sundali mikiny s kapucí a oblékli saka. Ne všichni, samozřejmě,“ řekl už v roce 2021 v rozhovoru pro e15.
Týc se poslední roky rovněž vymezoval vůči takzvaným bitcoinovým maximalistům, tedy lidem, kteří jiné kryptoměny než bitcoin považují za vysoce pochybné projekty.
Tím zřejmě nejvýraznějším symbolem rozepří mezi Týcem a kryptokomunitou se ale stalo jeho loňské prohlášení o údajném vytunelování Paralelní Polis lidmi z jejího středu. Týc následně pro e15 vyjádřil pochyby, zda Polis zvládne finančně přežít zimní období, tedy z pohledu tržeb nejslabší měsíce v roce. „Jako nezisková organizace ale de facto krachujeme už desátým rokem,“ prohlašoval tehdy Týc. „Blbý je, že ten náš projekt vlastně stagnuje. Máme pořád stejná pravidla, stejné manifesty, jezdí sem stále stejní lidé.“
Řekli o bitcoinu. Jak na kryptoměnu reagoval svět byznysu
Kryptoměna bitcoin se dostala do oběhu 3. ledna 2009. Během patnácti let existence zaujala nejen vývojem svého kurzu, ale i tím, jaké reakce vzbudila mezi známými podnikateli, investory nebo politiky. Následuje chronologicky řazený výčet silných výroků o nejstarší virtuální měně.
2010
„Pokud tomu nevěříš nebo nerozumíš, nemám čas tě přesvědčovat, sorry.“ Reakce dodnes neznámého tvůrce bitcoinu Satoshiho Nakamota, když na diskuzním fóru popisoval technické parametry kryptoměny.
2011
„Od peněžního systému chceme, aby zprostředkovával transakce a aby díky tomu rostlo hospodářství jako celek. V případě bitcoinu se ale nic takového neděje. Na něm bohatnou ti, kteří ho mají dostatek a neutrácejí.“ Lauerát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.
2014
„Držte se od bitcoinu dál. Je to v podstatě jen šálení smyslů.“ Šéf Berkshire Hathaway Warren Buffett se o čtyři roky později zmínil o bitcoinu znovu kriticky. Vyjádřil přesvědčení, že virtuální měna špatně skončí, a přirovnal ji k jedu na krysy.
2015
„Vůbec netuším, co to je, a pokud vím, tak nikdo bitcoinem neplatí. Ta měna nemá nějakou dobrou pověst." Andrej Babiš v roli ministra financí takto komentoval zprávu, že kryptoměnu bylo možné koupit i na pobočkách České pošty.
2017
„Bitcoin je ukazatelem toho, jak velká je ve světě poptávka po praní špinavých peněz.“ Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je největším správcem aktiv na světě. V roce 2023 ale svůj názor změnil. Právě jeho firma se začala připravovat na spuštění prvního bitcoinového burzovně-obchodovaného fondu (ETF). Růst kurzu bitcoinu na podzim 2023 navíc glosoval slovy, že jde o přesun investorů za kvalitou, a tou kvalitou je podle Finka právě dominantní kryptoměna.
2018
„Bitcoin je příklad investice, na který sedí teorie většího hlupáka. Sama o sobě kryptoměna nic neprodukuje. Kdybych si teď mohl vsadit na její pokles, udělám to.“ Zakladatel Microsoftu Bill Gates, později, v roce 2022, na téma kryptoměn dodal, že kdo má méně peněz než Elon Musk, neměl by bitcoin vůbec kupovat.
2021
„V době, kdy na standardní měně máte úroky pod úrovní inflace, jenom blázen by se nedíval po alternativách. Konkrétně bitcoin je skoro stejný bullshit jako ty běžné peníze. Klíčové slovo je ,skoro’“. Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX, jehož firmy drží bitcoiny ve své rozvaze.
2023
