Česko patří k hlavním centrům vývoje virtuální reality. Její boom ještě přijde, tvrdí Kotek

Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality

Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality Zdroj: AVRAR

Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality
2
Fotogalerie

Opravit motor letadla na dálku či bez obav z fatálního pochybení operovat lidské tělo. Potenciál virtuální a rozšířené reality přesahuje hranice domácí zábavy. „Očekávaný nárůst investic do virtuální a rozšířené reality je srovnáván s investicemi provázející nástup chytrých telefonů nebo internetového nakupování,“ říká Martin Kotek, šéf Asociace virtuální a rozšířené reality.

Virtuální realita představuje nové odvětví, navíc vyžadující špičkové technologie. Jak vysoké jsou vstupní investice, které musí zaplatit firma, jejíž byznys se točí kolem virtuální či rozšířené reality?

Překážky nejsou výrazné. Brýle koupíte od deseti do dvaceti tisíc korun, počítač okolo dvaceti pěti tisíc. Software lze stáhnout zdarma. Zvládnout technologii navíc není náročné. Nepotřebujete ani matfyz ani znalosti programátora.

Tak snadné to ale zřejmě nebude.

Musíte umět používat software na vývoj aplikací, například Unity. Už středoškoláci jsou ale velmi schopní, v šestnácti umí vyvinout plnohodnotné aplikace.

Kam se trh vyvíjí?

Vytvořily se dvě hlavní větve: B2B (obchodování mezi firmami) a B2C (prodej zákazníkovi). V segmentu B2C dominuje herní průmysl a aplikace pro volný čas. U B2B hraje prim strojírenský průmysl, stále důležitější se stává oblast zdravotnictví. Největší síla a potenciál virtuální a rozšířené reality spočívá v propojení s jinými prudce se rozvíjejícími technologiemi.

Můžete uvést příklady?

Třeba GE Aviation vyrábí letecké motory po celém světě. Na každý vyrobený typ motorů připadají dva až tři seniorní technici celosvětově. Představte si, že letadlo přistane v Hondurasu v Jižní Americe a nahlásí poruchu s neznámou příčinou. Dopravce musí letadlo odstavit do doby, než se k němu dostane odborný technik. To přitom může trvat i týdny.

Nově je díky virtuální a rozšířené realitě možné, že řadový mechanik, který je na letišti přítomen, opraví letadlo na základě pokynů experta, jenž se nachází na druhém konci planety.

Jak se mu to podaří?

Řadový mechanik používá průhledné brýle pro rozšířenou realitu, kterými v letadle sleduje reálný obraz doplněný o digitální, rozšiřující informace. Expert pak používá brýle pro virtuální realitu – v ní plasticky uvidí, která součástka hlásí poruchu. Mechanikovi na letišti pak jen zadá přesný postup při opravě. Technologie se nazývá virtuální dvojče, GE Aviation ji vyvíjí v USA.

Obstojí české firmy v mezinárodní konkurenci?

Stojíme si velmi dobře. Je fantastické, kolik toho v Čechách vzniká, přestože firmy konkurují obrovským nadnárodním konglomerátům s takřka neomezenými rozpočty. Tuzemské firmy se soustřeďují hlavně na software, kde nejsou vstupní investice tak vysoké. Nejdál jsou inženýři v USA a Číně, obzvlášť ve vývoji hardwaru mají obrovský náskok. Hardware se u nás moc nevyvíjí. Výjimkou je VRgineers, připravují vlastní brýle.

Festival virtuální reality

Více se o technologiích rozšířené a virtuální reality dozvědí návštěvníci Czech VR Festivalu. Ten se koná od 10. do 12. května v Praze, E15 je jeho mediálním partnerem.

Které české aplikace patří k nejúspěšnějším?

Do prodejů vstoupila hra Beat Saber, jen ukázková videa dosahují více než sto padesát milionů zhlédnutí. Průmyslovou aplikaci Fata Morgana od společnosti Pocket Virtuality využívá Temelín, ČEZ či Škoda. Daří se i projektu Theatre VR – jde o divadelní jeviště, uživatel si může vybrat, jakou roli si v Hamletovi zahraje.

V Bratislavě pak vzniknul zdravotnický projekt Virtual Medicine. Umí dokonale "rozebrat" lidské tělo. Je tu veliký prostor, aby se na tuto aplikaci navázalo, zdravotnický průmysl zajímá například možnost vizualizace zdravotního stavu pacienta. Existují i aplikace, které přesně simulují operační sál – to se hodí především pro studenty nebo začínající operatéry.

Jak nákladný je vývoj takové aplikace?

Virtual Medicine vyvíjelo osm lidí po dobu dvou let. Pohybujeme se v řádu milionů korun.

Využívají virtuální a rozšířenou realitu nějakým způsobem česká města? Hodně z nich se snaží profilovat jako "chytrá."

Praha založila projekt Smart Prague, v rámci kterého vzniká virtuální model metropole. Cílem je sledování dopravní situace či stavu ovzduší v reálném čase. Odborník na magistrátu si nasadí brýle pro rozšířenou realitu, podívá se na velký 3D model Prahy a všechna data uvidí. Plně funkční model města má vzniknout do konce roku. Utvoří-li se dopravní zácpy, uvidíte je na vlastní oči. Magistrát, Akademie věd nebo i Institut pro plánování a rozvoj pak budou mít lepší podmínky pro údržbu města v co nejlepším stavu.

Kolik hlavní město muselo investovat?

Projekt vysoutěžilo za pět a půl milionu korun.

Dopravní expert ČVUT Petr Moos v rozhovoru pro server E15 uvedl, že potíže, které hlavní město v dopravě zažívá, způsobuje absence expertního týmu. Může tato technologie odborníky částečně nahradit?

Metropole experty potřebuje – jím by byla technologie určena. Měli by lepší podmínky pro práci. Pokud se na 3D model budou dívat amatéři, nepomůže jim to.

Kde se ve světě nachází hlavní centra virtuální a rozšířené reality?

V Evropě v Česku a Německu, v Asii v oblasti čínského Šen-čenu, v Americe to je Silicon Valley.

Kdo jsou největší světoví hráči v byznysu s virtuální a rozšířenou realitou?

Facebook a HTC prodaly zhruba půl milionu brýlí, ve statisících se pohybuje ale i Microsoft. Jedničkou v prodejích je ale PlayStation se dvěma miliony prodaných kusů.

Čím je způsoben tak velký náskok PlayStationu?

Ke koupi brýlí Facebooku či Viveportu potřebujete navíc dostatečně výkonný počítač, to u PlayStationu odpadá.

Byznysový potenciál kterého segmentu trhu je podle vás největší?

Pominu-li průmyslové aplikace nebo nejúspěšnější hry, tak jsou to obyčejné telefony s rozšířenou realitou. Telefon slouží jako obrazovka i řídící jednotka v jednom. Android a Apple loni přišly s vlastním softwarem. Telefonem se díváme na určité prostředí, nacházejí se v něm digitální prvky, jenž umí navzájem interagovat. Mnoho lidí má už toto v ruce.

Jediné, co potřebují ke konzumaci rozšířené reality, je obsah – software, který mi řekne, na jaké ulici se nacházím nebo na kterou budovu se právě dívám. To je největší trh.

Je tedy absence obsahu tím prvkem, který brání virtuální a rozšířené realitě, aby se stala skutečně masově rozšířenou technologií?

Už dnes patří mezi technologie, které dobývají trh exponenciálním tempem. Je ale úplně na začátku, brýle pro virtuální realitu jsou navíc robustní, ne příliš pohodlné. Situace s nedostatkem obsahu se ovšem pomalu mění. Očekávaný nárůst investic do virtuální a rozšířené reality je srovnáván s nástupem chytrých telefonů nebo internetového nakupování.

Čeká se na cenově přijatelný typ brýlí, u kterých si většina lidí řekne: to se mi líbí, to chci mít. Dříve se na virtuální realitu nahlíželo jako na drahou hračku skalních fanoušků technologií, najednou začíná být zajímavá i pro běžného člověka. Pomáhá i pokles cen za hardware. Průzkumy hovoří o mnohamiliardovém boomu, ke kterému má dojít do dvou až tří let.

Čím se zabývá Asociace virtuální a rozšířené reality, kterou vedete?

Hlavními tématy jsou vytváření příležitostí pro střet nabídky s poptávkou, vzdělávání a výzkumná činnost. Asociace pořádá dvě desítky besed či konferencí ročně, věnované jsou virtuální realitě v různých podobách - od průmyslové výroby po herní průmysl. Na těchto akcích se potkávají firmy, které chtějí virtuální realitu koupit, s odborníky, kteří ji vyvíjí. Největší oborovou událostí u nás je Czech VR Fest, kerý letos pořádáme v ČVUT CIIRC.

S ním jsme také založili laboratoř virtuální reality, kde vyučujeme vývoj a kde probíhá výzkum. Už od minulého roku se zaměřujeme například na rehabilitace pacientů s poraněnou páteří prostřednictvím aktivace zrcadlových neuronů a na pomoc seniorům. Nyní dokončujeme mobilní učebnu virtuální reality, která bude sloužit primárně k popularizaci virtuální a rozšířené reality na školách.