Na Džerbu za mořem, krokodýly i graffiti | E15.cz

CESTOVÁNÍ: Na Džerbu za mořem, krokodýly i graffiti

Vladan Gallistl

Tuniský ostrov Džerba nabízí cestovatelům nejen koupání ve Středozemním moři, ale rovněž řadu zajímavostí. Navštívit lze třeba nejstarší synagogu v severní Africe, krokodýlí farmu či umělecký projekt Djerbahood.

Při pohledu zvenčí vypadá vesnička Erriadh stejně jako řada dalších na tuniském ostrově: jedno- až dvoupatrové domy oválného tvaru s bílými zdmi a modrými dveřmi se dvěma klepadly (o nich bude ještě řeč později), klid a lidé v tradičním oblečení. Kromě toho, že jde o nejstarší židovskou vesnici na Džerbě, skrývá ještě jedno překvapení.

Po pár krocích se totiž návštěvník dostane do galerie pod otevřeným nebem. Starobylé uličky kromě klidu nabízejí nebývalou podívanou. Zdi jsou pokryty malbami a graffiti umělců z celého světa. Celkem 150 výtvarníků ze 30 zemí světa se na ostrov sjelo před šesti lety, aby přetvořili zdi domů v pouliční galerii. Každý rok přitom vzniká pár nových výtvorů.

Hned na začátku procházky vesničkou můžete narazit na velkolepou chobotnici, která vhodně doplňuje kopuli domu a z výšky pozoruje vaše kroky. O kus dál je možné vidět jedoucí automobil, geometrické obrazce, plovoucí rybičky nebo Aladina, který drží v ruce sprej. Umění často doplňuje charakter a využití jednotlivých domů. U opravny motorek je tak na zdi namalovaný motocykl, který visí zavěšený na lanech v prostoru mezi dvěma stromy.

V malebných uličkách rostou hned u zdí stromy, a to olivovníky, granátovníky nebo například datlovníky. A ještě k výše uvedeným klepadlům: na dveřích jsou dvoje kvůli rozdílnému zvuku. Jiné klepadlo používají muži a jiné ženy, aby nedošlo – zejména v minulosti – ke společenskému faux pas, a nešla muži otevřít žena a naopak.

Proslulá synagoga

Největší a nejznámější připomínkou židovské komunity na ostrově je synagoga La Ghriba, která leží v těsné blízkosti vesnice Erriadh a patří k nejvýznamnějším židovským památkám v celé Africe. Kdo ji chce navštívit, měl by si připravit jeden dinár na nákup pohlednice s nakreslenou synagogou, což personál památky víceméně vyžaduje. Kromě toho je nutné mít zahalená ramena a kolena a muži dostanou při vstupu na hlavu jarmulku.

Návštěvník svatostánku může napsat své přání a zastrčit ho za sklo v modlitební místnosti. Přání mají putovat přímo do Jeruzaléma ke Zdi nářků.

Původní synagoga byla postavena již v roce 586 před naším letopočtem. Podle jedné z legend Židy, kteří opustili Jeruzalém po zničení chrámu Babyloňany. Na její stavbu byly pak použity kameny z tohoto chrámu.

Interiér je vyzdoben reliéfy, obrazy nebo židovskými symboly. V synagoze se také nachází jeden z nejstarších svitků Tóry na světě, což je ostatně důvod, proč se zde 33 dní po Velikonocích scházejí židovští poutníci z celého světa, hrají zde, zpívají, tancují i popíjejí. Oslavují tak svátek Lag ba-omer. Vedle synagogy je i budova, kde se mohou návštěvníci ubytovat.

V době oslav se však zároveň dramaticky zpřísňují bezpečnostní opatření, která jsou přísná i mimo svátek. Každý, kdo chce navštívit synagogu, musí projít bezpečnostní kontrolou.

Krokodýlí farma i skanzen

Jedním z největších turistických taháků ostrova pro děti i dospělé je Djerba Explore Park, kde je možné obdivovat stovky krokodýlů, ale rovněž se seznámit se zvyky obyvatel Džerby a jejich tradičními řemesly a navštívit muzeum. V něm je vystaveno více než tisíc exponátů zachycujících umění od Persie až po Andalusii.

Uprostřed přístřešku se odehrává představení, které osloví zejména nejmenší diváky. Ošetřovatel z farmy předvádí zdejší exempláře, které jsou ukryty v proutěných bednách.

Nejprve bere do rukou mládě krokodýla nilského, které měří okolo půl metru. Obejde celou arénu, aby si ho diváci mohli prohlédnout pořádně zblízka. Z bedny pak postupně vytahuje želvu, leguána a posledním bodem programu je krajta bílá.

Hlavní atrakcí parku jsou však krokodýli. Od malých mláďat až po kusy, které měří přes deset metrů. Původně farma začínala s párem krokodýlů před více než dvaceti lety. Ale vzhledem k tomu, že krokodýlí farma je fakticky spíše parkem pro krokodýly, rozrostl se jejich počet na více než šest set – místní odchovanci se totiž prodávají jen do zoo.

V parku je však možné poznat nejen krokodýly, želvy či leguány, ale rovněž se seznámit s tradičními řemesly ostrova. Mezi ně patří hrnčířství nebo pletení klobouků. Ve skanzenu jsou k vidění typická obydlí a jejich vybavení, včetně velbloudů přivázaných v jejich blízkosti nebo u ohrad s osly.

Představování plazů si nicméně mohou užít nejen návštěvníci parku, ale rovněž hosté některého z hotelů během večerního programu. Džerba však nabízí i další zpestření pobytu u moře, které je hlavním důvodem pro příjezd většiny turistů.

Písčité pláže, ale i vlny

V tomto směru má středomořský ostrov co nabídnout v podobě písčitých pláží a průzračné vody. Zrádností místního moře ovšem je, že jeden týden může připomínat Karibik s klidnou hladinou a další už se turisté musí poprat s pořádnými vlnami, v nichž je plavání vhodné jen pro zkušenější plavce. Tak tomu také bylo při našem pobytu.

Před velkými vlnami ostatně varovala i červená vlajka, která obecně upozorňuje na nebezpečí. Návštěvníci by se proto měli připravit, že budou někdy spíše jen popocházet a plavat u pobřeží. Výhodou ovšem je, že vstup do moře je skutečně pozvolný, takže i po desítkách metrů lze dosáhnout na dno, což ocení zejména méně zkušení plavci nebo rodiče s dětmi.

Kdo by nechtěl plavat, ale naopak zažít trochu adrenalinu, může si vyjet na projížďku na koni nebo na velbloudovi, což je jistě dobrodružnější. Jízda na „korábu pouště“ ale není úplně jednoduchá.

Velbloud totiž vykračuje stejnou přední i zadní nohou naráz, takže se jezdec skutečně kolébá jako na moři. Je proto lepší se pevně držet madla u sedla, a to zvláště při nastupování. Velbloud totiž nejprve zvedne zadní nohy a následně přední. Svezení stojí 60 dinárů na dvě a půl hodiny, ale rozhodně jde o nevšední zážitek.

Komu by jízda na velbloudovi připadala pomalá a málo vzrušující, může vyjet na čtyřkolce k místní rozpadlé tvrzi. Naše skupina se k ní bohužel nedostala, protože cesty vedou v blízkosti moře a byly zrovna zaplavené. Samotným cílem tak byla cesta na čtyřkolkách po písčitých dunách.

TIPY NA CESTU

• Ani na tržištích se nesmlouvá u všech prodejců. Pevné ceny jsou dané u ovoce a zeleniny či koření.

• V hotelu je většinou wifi připojení, ale často jen u recepce, nikoli v jednotlivých pokojích. Kdo chce zůstat neustále on-line, musí si pořídit tuniskou SIM kartu. Data jsou nicméně levnější než v Česku.

• Ve velkých obchodech typu Carrefour lze platit bez problémů kartou. Na tržištích a menších obchodech je nutné mít hotovost. Místní měnou je tuniský dinár, který se dělí na tisíc milimů. Jeden dinár je přibližně 8,40 koruny.

• Na kratší vzdálenosti se vyplatí cestovat taxíkem. Sazba je přibližně šest korun za kilometr.

• Na delší vzdálenosti je nejlepší využít takzvaný louage. Jedná se o bílou dodávku s červeným pruhem, která jezdí mezi městy.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!