Dovolenkový sen se v Řecku nekoná, musíme se otáčet, říká Češka řídící na Krétě půjčovnu aut

Kréta

Kréta Zdroj: Hana Kubcová

Pobřeží na Krétě
Hana Kubcová
3
Fotogalerie

Zájem turistů o Řecko je dál pod očekáváními. I přes jasný limit v podobě pandemie COVID-19 se čekala větší naplněnost resortů. Své o tom ví i Češka Hana Kubcová. Před dvanácti lety se natrvalo usadila na Krétě a od roku 2015 zde také podniká. "Lidé tu nemají lehký život, v létě se musejí hodně ohánět, aby si vydělali na zimu," říká šéfka půjčovny aut Crete Automobile. 

Je Řecko dobré místo k žití, nebo jen skvělý tip na dovolenou?

Řecko je hodně rozmanité. Například život na ostrovech se hodně liší od života ve velkých městech jako jsou Athény nebo Soluň a celkově od života v pevninském vnitrozemí. Ale ekonomická krize před deseti lety zasáhla Řecko celkově hodně citelně. Stejně tak koronakrize, díky níž významně poklesly výdělky v turismu. Řecko teď určitě zažívá těžké časy.

Samozřejmě ale záleží na tom, co člověk od života očekává. Řecko je krásné a pokud vám ke štěstí stačí středomořské klima s mírnými zimami a spoustou sluníčka i v zimě, moře, čerstvé ovoce a zelenina po celý rok, větší srdečnost lidí a snad i o něco pomalejší životní tempo, nevadí vám nic moc příjmy, často žití od výplaty k výplatě, mizerné školství a zdravotnictví, můžete být v Řecku spokojení.

To nezní moc optimisticky.

Nechci v nikom vzbuzovat pesimismus nebo snad Řecko dokonce jakkoliv shazovat. Žiji tady a vím, jak je například Kréta krásná. Ale kdo se do Řecka odstěhuje, většinou zažije takové menší či větší procitnutí. Ten dovolenkový sen se prostě nekoná. Lidé si často myslí, že tak, jak prožívají v Řecku dovolenou, vypadá i obyčejný život. Ale život tu každopádně není lehký. Lidé se musí hodně otáčet, aby přes léto našetřili tolik, aby přežili zimu. Řecko žije z turistického ruchu, týká se to tedy většiny obyvatel Řecka.   

Zmínila jste nevalné zdravotnictví. Co školství? 

Za zdravotní péči se v Řecku tvrdě platí. Návštěva s dítětem u pediatra vás přijde minimálně na 30 eur sotva otevřete dveře ordinace. Lze samozřejmě využít státních zařízení, ale to je jen pro silné nátury. Pokud někdo nadává na české zdravotnictví, měl by si prožít hospitalizaci, nebo alespoň návštěvu řecké státní nemocnice.

Školy se celkem mohou líbit dětem, protože jen v létě mají tři měsíce prázdnin. To je ale dost složité pro rodiče, kteří právě v létě velmi často pracují každý den včetně víkendů. Postarat se o děti pak není vůbec jednoduché.

K prázdninám si ale ještě musíte připočítat časté stávky učitelů a další podobné situace, které vždy znamenají jediné - odpadá výuka. Děti se nenaučí, co mají, a je normální, že odpoledne chodí do tak zvaného frontistiria, na doučování. A frontistiria se samozřejmě tvrdě platí. Školní systém je v Řecku všeobecně špatný.

To je pohled cizince. Jak jsou sami Řekové spokojení s aktuální ekonomickou situací a společenským vývojem v zemi?

Nejsou. Od krize, kterou si přiznali asi před deseti lety, kvalita života hodně klesla. Většina lidí žije od výplaty k výplatě, životní náklady jsou vysoké. A to mluvím o ostrovech, kde máme za běžné situace turisty. Situace v Athénách nebo na vesnicích pevninského Řecka je velice špatná.

Mnozí si nemohou dovolit zdravotní péči, kterou potřebují. Spousta lidí dluží ohromné částky bankám. Před krizí si napůjčovali na domy, přišla krize a dnes nejsou schopni splácet. V závislosti na špatné ekonomické situaci také extrémně přibylo sebevražd. Psychická tíha tohoto druhu logicky padá asi více na muže, kteří jsou zde tradičně považováni za živitele rodiny. Ještě před pár desítkami let byly řecké ženy víceméně jen v domácnosti, muž, který nechal ženu chodit do zaměstnání, byl považován za ničemného a neschopného. Dnes už ale samozřejmě jeden plat nestačí a většina žen alespoň přes léto pracuje. Ale v mentalitě lidí je to stále zakódováno.

Mají Řekové, když na podzim skončí práce v cestovním ruchu, nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Ano, pokud vím, třikrát za zimu mohou čerpat podporu ve výši zhruba 500 eur. Ta výše podpory ale závisí na odpracované době v létě. A také dostávají přídavky na děti, za celou zimu to je myslím okolo 300 eur na jedno dítě. 

Jak se tedy v Řecku žije v zimě, když pohasne veškerý turismus? A jak dlouho vlastně taková off-season trvá?

Od listopadu do půlky dubna. Všechny hotely, taverny, obchůdky, bary, kavárny i atrakce v turistických letoviscích jsou zavřené a letoviska se opravdu mění v pověstná města duchů. Chvilku ještě trvá různé papírování, uzavírání sezony a podobně, a potom lidé, kteří pracují v létě každý den, začínají regenerovat. My se v zimě víceméně snažíme věnovat rodině a vynahradit si to, co není kvůli práci možné přes sezonu.

V létě pro nás neexistují víkendy, zábava, sport. Mnozí si ale v zimních měsících hledají přivýdělek, například na stavbách či při zemědělských pracích. Jde hlavně o sběr oliv, prořezávání stromů a tak podobně. Pracovních příležitostí je ale v zimě málo a většina lidí je bez práce. Někteří tak odjíždějí na zimu pracovat do zahraničí.

Mluvíme zatím jen o práci, ale Řekové se přece rádi baví. Jak dnes vypadá jejich život, když nepracují?

To je zejména v zimě. Konečně mají čas i na sport, takže mnozí místní třeba chodí do fitness center. Tradičním způsobem trávení volného času v zimě je posedávání s přáteli v kavárně nebo návštěvy u přátel na oběd či večeři. Dříve Řekové často chodili s celou rodinou do taveren, ale v posledních letech na to už nejsou peníze. Když už si místní vyrazí, tak se teď většinou spokojí s fast-foodem ve formě gyrosu nebo pizzy. To je trochu smutné.

V zimě a na jaře také mnozí opravují či renovují svou tavernu, bar nebo hotel, když na to našetřili. A okolo Velikonoc už se na Krétě zase začínají objevovat první turisté.

Cestují Řekové na dovolenou do zahraničí?

Kdo na to má, udělá si v zimě vánoční výlet do některého z velkých evropských měst. Opravdu hodně oblíbená a proslulá svou krásou je mezi Řeky Praha. Jediné, na co si Řekové v Praze stěžují, je jídlo. To ale není nic divného, ono uspokojit Řeka co se chutí týče, je dosti náročné.

Řecko se všichni kromě krásného moře spojují i s olivami. Může být tradiční pěstování oliv stále zajímavé i z ekonomického pohledu?

Absolutně ne. Spousta Řeků olivy pěstuje, je to, jak říkáte, tradice. I my máme asi 500 olivovníků, takže v zimě češeme olivy, které se pak lisují na olej. Už se to ale téměř nevyplatí. Výkupní cena oleje, i toho nejlepšího, extra panenského, který je z prvního lisování, je velmi nízká, pohybuje se okolo dvou eur za litr. Asi před třemi lety byla zavedena nová daň, takže lisovny musí evidovat, kdo kolik oleje vylisoval a prodal lisovně.

Bez daně je možno si nechat jen olej pro svou vlastní spotřebu. Pokud tedy chcete olej prodávat, vyplatí se to už jen po známých, vlastně načerno. Prodat olej lisovně za dvě eura za litr se při všech nákladech na hnojení, postřiky, sběr a svoz zhola nevyplatí.

Stýkáte se s jinými cizinci žijícími v Řecku?

Tady na Krétě je cizinců hodně. Mnoho cizinek se sem přivdalo, jako já. A žije tu i hodně párů na důchodu – koupí si tu letní dům či byt a po většinu roku žijí zde. Češky a Slovenky tady na Krétě drží pospolu, na facebooku máme skupinu, kde se různě domlouváme na výlety, na kafe a tak. V Rethymnu, kde žiji, jsme tři mámy, co se pravidelně scházíme a naše děti se kamarádí. Jsme prostě stejná mentalita, s Řekyní si tak nepopovídáme. Moje sousedka je zase Holanďanka. Celkově je Kréta hodně kosmopolitní.

Jak často se vracíte do Česka?

Většinou jednou ročně na Vánoce, zhruba na měsíc. V létě to kvůli práci vůbec není možné, tak se snažím na letní prázdniny do Česka posílat alespoň své dvě dcery, aby si užily českého léta. To mi tady moc chybí. Les, procházka po loukách… Na Krétě je sice příroda krásná, ale není tu ta svoboda pohybu jako v Česku. Pozemky jsou většinou obehnané rezavými ploty, můžete se pohybovat víceméně jen po cestách a i ty jsou často uzavřené plotem, aby pasákům neutíkaly kozy a ovce.