Hokej má Gretzkého, basketbal Jordana a fotbal Pelého a dnes třeba Messiho s Ronaldem. A ten americký? Ten má Bradyho. Legendární quarterback Tom Brady je na vrcholu již více než dvě dekády, překonal snad všechny existující rekordy. A za pár dní může opět stanout na piedestalu. Jím tažený tým Tampa Bay Bucaneers se v Super Bowlu postaví soupeřům Kansas City Chiefs. A nebude se jako mnohokrát předtím řešit nic jiného, než zda budou Bradyho přihrávky dost přesné na to, aby z nich spoluhráči skórovali. Třiačtyřicetiletý matador bude znovu dokazovat, že pořád umí.
Jeden z nejslavnějších okamžikům historie amerického fotbalu se odehrál 10. ledna 1982 v kalifornském San Francisku. Legendární středopolař sanfranciských 49ers Joe Montana necelou minutu před koncem přihrál Dwightu Clarkovi, který míč v takřka nemožné pozici chytil a položil touchdown. Díky okamžiku, který se do dějin amerického fotbalu, ale také popkultury a celého amerického národa dostal pod jménem The Catch, 49ers o jediný bod zvítězili, a ukončili tak dlouhotrvající nadvládu Dallas Cowboys.
Následující příběh ale nebude ani o Joe Montanovi, ani o Dwightu Clarkovi, ani o dallaských „Kovbojích“. Ale o tehdy čtyřletém chlapci, který na stadionu Candlestick Park seděl, celý zápas sledoval a jako fanoušek 49ers také slavil důležitou výhru. Ten chlapec se jmenuje Tom Brady a za několik desetiletí se z něj stane největší postava amerického fotbalu v historii. Zlomí všechny rekordy, které kdy držel jeho vzor a idol Joe Montana.
A možná za pár dní i dovede svůj nový tým Tampa Bay Buccaneers k historickému úspěchu a pro sebe dalšímu, už sedmému prstenu pro vítěze Super Bowlu. Poté, co Brady po dvaceti letech opustil svůj první a do té doby jediný profesionální tým v NFL New England Patriots, se mu povedlo svůj nový tým okamžitě dovést do finále ligy amerického fotbalu (National Football League neboli NFL). Ve hře je ještě jeden statistický bonus. Pokud Tampa dokáže zvítězit, budou se Brady a spol. poprvé v dějinách této hry radovat z vítězství doma, na svém stadionu.
Amerika se kvůli Super Bowlu znovu na čas zastaví v neděli 7. února, čekání na unikátní okamžik si pojďte zkrátit příběhem už ne našeho čtyřletého chlapce, ale osobnosti, hvězdy a popkulturního idolu. Už zde je ale dobré zmínit – žádnou pohádku o panu dokonalém nečekejte.
Baseball, nebo fotbal?
Tom Brady sice vždy miloval (americký) fotbal, ale že z něj bude legenda právě tohoto sportu, nebylo zřejmé hned od počátku. Naopak přinejmenším dvě životní situace naznačily, že Brady skončí úplně jinak.
Ale začněme, jak se sluší a patří, na začátku. Tom Brady se narodil 3. srpna 1977 v kalifornském San Mateu. Jeho rodiče byli potomky evropských přistěhovalců a v Tomově krvi tak tepaly vlivy irské (po otci) a germánské (po matce). Brady byl od dětství vychováván jako katolík, což v Kalifornii není až tak typické. Mezi jeho rodinnými předky najdeme hned několik zajímavých osobností, kvůli jeho pozdější sportovní dráze ale stojí za zmínku především Pete Meegan, který na sklonku 19. století hrál prvoligový baseball.
A právě tento sport byl velkým konkurentem pro Bradyho fotbalovou dráhu. Na střední škole se totiž věnoval oběma a v obou byl více než skvělý. Vynikal jako levoruký catcher, čehož si všimli i skauti z první ligy (MLB neboli Major League Baseball). A tak se stalo to, co z dnešního pohledu působí až neskutečně, že Tom Brady byl draftován prvoligovým týmem již v roce 1995, nikoli však do týmu amerického fotbalu, ale do týmu baseballového. Konkrétně v 18. kole si jej jako celkové číslo 507 tehdejšího draftu vybral tým Montreal Expos. Brady však nikdy smlouvu nepodepsal a namísto toho se věnoval fotbalu.
V něm však jeho hvězda ještě nezářila tak, jak by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Ve stejném roce, kdy byl draftován do baseballové ligy, nastoupil na Michiganskou univerzitu. A v prvních dvou letech spíš leštil lavičku, protože v týmu zářil jiný quaterback. Pak se ale již naplno projevila jeho síla a během ročníků 1998 a 1999 byl absolutní superstar univerzitní ligy a téměř pokaždé byl řazen mezi nejplatnější hráče sezony.
Jsem to nejlepší, co vás potkalo
O to horší byl střet s realitou, který nastal 15. a 16. června roku 2000. To proběhl draft, během něhož si týmy NFL rozebíraly perspektivní hráče na další léta. Takzvanou jedničkou draftu tehdy byl Courtney Brown, který však nikdy nezazářil a nestal se superstar. Brady a jeho rodina čekali, že bude vybrán někdy ve třetím, možná čtvrtém kole. To se ale nestalo a Tom údajně na moment musel odejít z domu, jak byl zklamaný. Nakonec si jej vybral tým New England Patriots, a to v šestém kole jako hráče s pořadovým číslem 199. To je v současnosti považováno jako jeden z největších paradoxů sportovní historie.
„Před dvaceti lety jsem byl hráč Michiganské univerzity, který spadl až do šestého kola draftu a vůbec jsem si nebyl jistý, že si mě někdo vybere. Když mi konečně zavolali, sbalil jsem si věci a odstěhoval jsem se na druhý konec země. Vůbec jsem nevěděl, jak dlouho za New England Patriots budu hrát, či zda vůbec dostanu šanci si za ně zahrát, protože jsem byl jejich až čtvrtý quarterback,“ napsal Tom Brady v eseji The Only Way is Through (v překladu Jediná cesta je vpřed) v roce 2020. Ve stejném roce, ale v méně vážně laděném rozhovoru také přiznal, že když slyšel jméno týmu, který si jej vybral, vůbec netušil, kde sídlí.
Projděte si některé momenty Bradyho kariéry v galerii.
Zpětně vyšlo najevo, že Brady nebyl pro Patrioty ani pro šesté kolo jedinou zvažovanou variantou. O to úsměvněji působí historka, kterou dává k dobru majitel New England Patriots Robert Kraft. „Pořád si vybavuju obrázek Toma Bradyho, který přichází na staré Foxboro Stadium s krabicí pizzy v ruce. Byl to takový hubený čahoun. Chtěl se mi představit a říká – dobrý den, pane Krafte, já jsem… Ale já ho zastavil. Vím, kdo jsi, ty jsi Tom Brady, náš výběr v šestém kole draftu. A on se mi podíval zpříma do očí a odvětil – já jsem to nejlepší rozhodnutí, které kdy tato organizace udělala. Vypadá to, že by mohl mít pravdu,“ usmívá se viděno dneškem Kraft.
Osudové setkání s Belichickem
Nebylo by správné hodnotit Bradyho projev jako nějaké vychloubání. Přeci jen míra citlivosti na „vytahování“ je v americké a české realitě výrazně odlišné. A sám Brady mnohokrát uvedl, že je vlastně introvert (nedávno například v proslulé rozhlasové Show Howarda Sterna poté, co se přestěhoval do domu s velkými zdmi v Tampa Bay, když vloni po dvou dekádách opustil svůj první tým New England Patriots).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
